Test Land Rover Defender 110 P400 SE: Géčko má problém

V lednu 2016 automobilka Land Rover vyrobila poslední původní Defender, jehož historie sahá až do roku 1948. Své dnešní jméno však britský off-road získal až v roce 1990, předtím byl vůz označován pouze podle délky rozvoru a série. Když tedy startovala výroba před 72 lety v Solihullu, tak se auto auto jmenovalo Land Rover Series I.

V září 2019 Land Rover představil na frankfurtském autosalonu zcela nový Defender. Nový off-road od Land Roveru vychází z konceptu DC100 a rozhodně tu nemůže být řeč o tom, že se jedná jen o upravený starý Defender. Land Rover na to šel jinak než Mercedes se svou třídou G a vytvořil zkrátka úplně jiné auto, které ale některými pěknými detaily odkazuje na svého předchůdce. Všimněte si například siluety vozu, malých okének na bocích zakulacené střechy, rezervy na zadních dveřích či specifických zadních světlometů.

Jedno ale zůstalo při starém – Defender se bude vyrábět v několika délkách. Aktuálně jsou verze dvě (v budoucnu by měla přijít ještě třetí). Kratší varianta označená číslem 90 má na délku 4 323 mm (4 583 mm s rezervou) a pouze troje dveře. Díky tomu, že vpředu ale mohou sedět i tři lidé, tak odveze celkem až šest lidí. Delší pětidvéřová verze označená číslem 110 má na délku 4 758 mm (5 018 mm s rezervou) a je nabízena v pětimístné, šestimístné i sedmimístné variantě.

I když je Defender na trhu krátkou dobu, tak už má za sebou první rozsáhlou proměnu v nabídce motorů. Na začátku výroby mohli zájemci o nový britský off-road vybírat ze dvou naftových čtyřválců (200 a 240 koní), jednoho benzínové čtyřválce (300 koní) a vrcholného benzínového šestiválce (400 koní). Před pár dny však automobilka představila nabídku motorů pro modelový rok 2021 a změn je vážně hodně. Pryč jsou všechny verze naftového čtyřválce, který byl nahrazen šestiválcem, jenž může mít 200, 250 či 300 koní. Co se týče benzínových motorů, tak v nabídce zůstal 300koňový čtyřválec a 400koňový šestiválec. Novinkou je však 404koňový plug-in hybridní čtyřválec, který dokáže ujet až 43 kilometrů čistě na elektřinu. Tento hybridní motor má kombinovanou spotřebou od 3,3 l/100 km a emise CO₂ kolem 74 g/km, což bohužel znamená, že nedosáhne na české elektrické značky. Všechny motory jsou pochopitelně vybaveny pohonem všech kol, v případě benzínu se jedná o stály pohon všech kol a v případě nafty o inteligentní pohon všech kol. Všechny verze jsou také spojeny s automatickou převodovkou.

Stříbrný Defender s černými detaily, který jsem měl k dispozici na testování, má pod kapotou mild-hybridní řadový šestiválec s výkonem 400 koní a točivým momentem 550 Nm. Zajímavé na tomto motoru je, že kromě turbodmychadla typu twin-scroll používá také elektricky poháněný kompresor. Výsledkem je zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,1 sekundy, takže s tímto Defenderem i na silnici ujedete většině aut. Maximální rychlost je pak 208 km/h. Motor spolupracuje s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF, která je doplněna o dvoustupňovou rozdělovací převodovku, což přijde vhod v náročnějších podmínkách.

Třílitrový šestiválec je neskutečně kultivovaný a přestože má Defender více než 2,3 tuny, tak s vozem hýbe více než slušně. A navíc má motor skvělý průběh výkonu, chuť zrychlovat a pod plným plynem má i velmi příjemný zvuk. Jeho jedinou nevýhodou je tak spotřeba, která se podle podmínek a jízdního stylu pohybuje mezi 12 až 18 l na 100 km. Ještěže má Defender 90litrovou nádrž, takže alespoň se není třeba obávat toho, že by člověk musel furt zastavovat na benzínce. Automatická převodovka řadí hladce, logicky a rychle. Nelze k ní mít žádné výhrady. Funguje v terénu i na silnici.

Pryč je pochopitelně žebřinový rám, jelikož nový Defender stojí na hliníkové platformě D7x. Defender se díky tomu přiblížil k vozům kategorie SUV a výrazně se tím zvýšil komfort jízdy na běžné silnici. Už tedy není jízda po městě, okresce či na dálnici žádné utrpení, ale radost. Defender se chová jako takové těžkopádnější a pohodlné SUV. Do zatáček je tedy dobré najíždět v rozumné rychlosti, ale vůbec žádný problém nejsou rychlé dálniční přesuny. I ve vyšších rychlostech je totiž nový Defender na vzduchovém podvozku pohodlný a stabilní a jedinou nevýhodou je odpor vzduchu, který je poměrně velký a vytváří zřetelně slyšitelný hluk. Nová generace se může pochlubit také přesným řízením a dobře naladěnými brzdami.

Standardem je pak již zmíněný pohon všech kol, redukce a samosvorný mezinápravový diferenciál. Doobjednat si lze pak samosvorný diferenciál také pro zadní nápravu, kterým je vybaven testovaný vůz. Důležitým prvkem pro jízdu v terénu je systém Terrain Response 2, který umožňuje si auto nastavit přesně podle povrchu pod vámi. Již světlá výška vozu napovídá, že nový Defender jen tak něco nezastaví. Se vzduchovým podvozkem, kterým je stříbrné auto vybaveno, lze podvozek zvednout až na 291 mm. Vůz vybavený pouze klasickými vinutými pružinami má podvozek vysoký 226 mm. Výhodou moderního vozu pak je to, že jízdu v terénu ulehčují kamery kolem celého vozu. S výstupem z kamer navíc vůz umí krásně pracovat a za opravdu užitečnou považuji funkci „průhledné kapoty“, díky které vidíte „skrz“ auto.

Mezi další moderní vychytávky pak patří senzor, který měří hloubku vody pod vámi. Brodivost nového Defenderu je přitom až 90 cm. Auto umí dále změřit také úhel náklonu. V terénní výbavě pak pochopitelně nechybí třeba ani asistent pro sjíždění kopců. Pokud patříte mezi fanoušky čísel, tak vám udělají radost následující údaje: nájezdový úhel testovaného vozu je 38° vpředu, přechodový úhel je 28° a nájezdový úhel vzadu je pak 40°. Nový Defender v praxi potvrdil to, co dávaly tušit technické údaje – jen těžko ho něco v terénu zastaví, stejně jako předchůdce. Rozhodně se tedy není třeba obávat toho, že by auto jakkoliv vyměklo co se týče schopností. Na rozdíl od původního Defenderu ovšem můžete terén projet v naprosté pohodě, bez námahy a řídit můžete skoro jen malíčkem. Podrobně si o terénních schopnostech nového Defenderu můžete přečíst v tomto článku, kde s kolegou popisuji dojmy z jihlavského tankodromu, na kterém jsme Defender v létě zkoušeli.

Revoluční na novém Defenderu není pouze exteriér, ale také interiér. Ten nemá s předchozí generací tohoto off-roadu naprosto nic společného. Jestliže původní Defender měl velmi spartánský interiér a řidič měl minimum prostoru, tak nový kousek je přesný opak. Všude jsou pěkné materiály, všechno perfektně lícuje a nikde nic nemlátí. Nový vnitřek působí minimalisticky a luxusně. Odkazem na předchozí generaci jsou jen odkryté šrouby. Za volantem nového Defenderu jsem si bez problémů našel pohodlnou pozici a pocitově jsem si připadal jako ve velkém Range Roveru. A to i když jsem se podíval na výbavu nového Defenderu, která je opravdu bohatá. Zmíním jen to nejdůležitější, čímž vůz disponuje, jelikož kompletní výčet výbavy by byl opravdu dlouhý. K tomu nejdůležitějšímu bezpochyby patří adaptivní LED světlomety, bezklíčkové odemykání a startování, skvělý multimediální systém s podporou Apple CarPlay, digitální kokpit či adaptivní tempomat. A důležité je, že veškerá výbava funguje bezchybně. Během testování jsem narazil na jedinou podivnost – nenašel jsem způsob jakým lze tempomat zcela vypnout, tak aby nebyl pouze pozastavený. Ke kompletnímu vypnutí tempomatu vždy došlo až při vypnutí motoru. Zajímavou vychytávkou je pak displej nahrazující klasické středové zpětné zrcátko, díky čemuž vám ve výhledu nepřekáží zadní cestující a rezerva na zádi. Obraz kamery je velmi dobrý i v noci a pokud by vám snad z nějakého důvodu tato vychytávka nevyhovovala, tak lze z displeje udělat jednoduchým přepnutím klasické zrcátko, ale osobně pro to nevidím důvod. Nový Defender je na tom skvěle také co se týče praktičnosti – uvnitř vozu je více než dostatek prostoru, hromada důmyslně vymyšlených odkládacích míst a nespočet USB zásuvek. Zavazadlový prostor pak má objem 743 litrů, ale jeho praktičnost trochu snižuje to, že je do něho přístup skrze dveře, které se otvírají do boku, a také to, že kufr nedisponuje klasickou roletou.

Nový Land Rover Defender má sice pár detailů, které odkazují na předchozí generaci, ale je to kompletně nové auto, jenž především využívá jméno předchůdce. Z pracovního teréňáku se stalo SUV, které je ovšem nadále velmi schopné v terénu. I když na to jde Defender jinak než nový Mercedes třídy G, tak si myslím, že kupcem nového Land Roveru bude spíš potencionální zájemce o „géčko“ než člověk, který by si koupil starý Defender. To ovšem znamená, že „géčko“ má docela solidní problém. Jeho status je sice do jisté míry neotřesitelný, ale nový Defender je podobná stylovka a je výrazně levnější. Základní cena testované verze 110 je 1 495 923 Kč a testované vozidlo pak bez příplatků stojí 2 081 079 Kč. To už je sice dost peněz, ale stále je to o dost méně než je základní cenovka Mercedesu. Potencionálně nový Defender může také ohrozit Jeep Wrangler, což je do jisté míry podobné auto. Je sice o něco levnější, ale také o poznání méně komfortní. Myslím si, že Defender čeká úspěch…