Test BMW X1 xDrive25e (2024): Zábavný univerzál

Už při prvním setkání je mi jasné, že nové BMW X1 nechce být „jen to nejmenší SUV z Mnichova“. X1 zásadně narostla, dostala odvážnější design a ve verzi xDrive25e přidává plug-in hybridní pohon, který v sobě skrývá kombinaci komfortu, úspornosti a překvapivé zábavy za volantem. Strávil jsem s ní několik dní a snažil se zjistit, kam až dokáže posunout očekávání od prémiového kompaktního SUV. Jaký dojem ve mně zanechala? Čtěte dál.

Nová X1 se oproti minulé generaci dost natáhla a nejmenší SUV od BMW teď působí, jako by svými proporcemi mířilo k X3. Přesné rozměry (4,5 metru na délku a skoro 2,7 metru rozvor) říkají, že tohle už není žádný drobeček. V testované konfiguraci s M sportovním paketem dostanete výrazněji tvarované nárazníky, dobře fungující (byť tvrdší) podvozek a klidně 19palcová kola.

Zepředu si asi nejde nevšimnout masivních „ledvinek“, přesto na mě celkově X1 působí vyváženě. Jasně, proti starším generacím BMW je tu ostřejší střih a agresivnější kukuč, ale v aktuálním designovém jazyce mnichovské značky si myslím vede nadmíru dobře. Za mě je velký plus, že záď vozu konečně vypadá jako poctivé SUV a ne jen „ohraná“ variace na kombi ve vyšší stavbě.

BMW X1 se nabízí v široké škále motorizací. Základ tvoří benzinový tříválec v provedeních sDrive18i (136 koní) a sDrive20i (170 koní). Kdo vyžaduje více síly a klasický čtyřválec, najde ho ve verzích xDrive23i (218 koní) nebo vrcholném M35i xDrive (300 koní). Pro příznivce nafty nabízí BMW tradiční dvoulitrové diesely v několika výkonnostních stupních (sDrive18d, xDrive20d či xDrive23d), které se vyznačují nízkou spotřebou a solidním točivým momentem. Zájemci o elektrifikované provedení mohou sáhnout po plug-in hybridech xDrive25e (245 koní) a xDrive30e (326 koní). Nechybí však i plně elektrické verze. Jsou dvě – eDrive20 (204 koní) a eDrive30 (306 koní).

Já mám v testu slabší plug-in hybrid xDrive25e, takže přední kola testovaného provedení roztáčí benzínový tříválec o výkonu 136 koní a zadní kola se nechávají obhospodařovat elektromotorem (109 koní). Díky tomu máte při dostatečně nabité baterii buď čistě předokolku (když jede hlavně spalovák), nebo zadokolku (čistá elektřina), anebo čtyřkolku, když si to oba motory rozdělí. Sečteno podtrženo: až 245 koní a 477 Nm v plné palebné síle, a hlavně hodně živé reakce v nižších rychlostech díky okamžitému nástupu elektromotoru.

Baterie o využitelné kapacitě 14,2 kWh stačí podle stylu jízdy na 60 až 80 kilometrů čistě elektrického dojezdu, což je na dnešní poměry plug-in hybridů slušné. Nabíjet můžete klidně ze zásuvky přes noc (cca 8 hodin) nebo z wallboxu výkonem 7,4 kW (podle BMW kolem 2,5 hodiny z nuly na sto). K naprosté dokonalosti tak chybí jen DC rychlonabíjení, které by umožnilo znovunabití baterie i třeba během kratšího nákupu.

Když se s X1 xDrive25e rozjedete, okamžitě se projeví typický bavorácký mix sportovna a komfortu. Mám ale menší výhradu k naladění podvozku: na rozbitém povrchu je auto tužší, než bych si u rodinného SUV představoval. S adaptivním podvozkem by to bylo asi lepší, ale testovaný kousek ho neměl, a tak na dírách občas poskočil. Když je ale silnice hladká, tak je dojem z jízdy vynikající – auto působí agilně, precizně reaguje na plyn a fakt dokáže rozdávat radost i při svižnější jízdě. Přičtěte k tomu poměrně komunikativní řízení (na poměry moderních SUV) a vyjde vám z toho velice praktické, ale přitom zábavné SUV.

Spotřeba? Pokud zrovna nemáte nabito, tak se vejdete do 6–9 l/100 km. Při pravidelném nabíjení můžete spalovák pro popojíždět po městě skoro vyřadit ze hry – to je ostatně kouzlo plug-in hybridů a jejich smysl pro ty, kdo opravdu nabíjejí.

Uvnitř se pak odehrála revoluce – a teď nemluvím o prostornosti, která je mimochodem skvělá. Hlavním tématem je nový infotainment a úbytek tlačítek: pryč je i kolečko iDrive, které jste dřív nahmatali kdykoli poslepu. Teď musíte všechno řešit přes dotykový displej – po chvíli zvyku to jde, ale musím přiznat, že otočný ovladač iDrive mi vyhovoval více.

Jinak se ale vnitřek povedl na výbornou. Levitující středová konzola s voličem převodovky je stylová a vzniklo tu díky ní spoustu odkládacích prostor. Sedadla v testované X1 s M paketem mají docela výrazné boční vedení a jsou příjemně tuhá. Jen ta hlavová opěrka by pro mě mohla být o kousek méně vpředu, ale to je hodně individuální. Materiály působí hodnotně, třeba použitá umělá kůže Veganza mi přijde naprosto skvělá, a oproti předchozí generaci, která zvenku sice vypadala prémiově, ale uvnitř nebyla tak přesvědčivá, je to opravdu velký skok. Jediné, co mě mrzí, že si přímo na volantu nenastavíte odstup od před vámi jedoucího vozu při využití adaptivního tempomatu.

Pojem „nejmenší bavorák z rodiny X“ trochu klame – nová X1 je dospělé auto, co umí být v zatáčkách překvapivě zábavné. Samozřejmě, sem tam narazíte na kompromisy v komfortu či na složitější ergonomii, ale ve výsledku je pro mě X1 příjemná kombinace rodinného auta s reálnou přidanou hodnotou plug-in hybridu.

Pokud můžete pravidelně nabíjet a chcete něco, co dokáže být tiché a úsporné, ale i hbitě zabrat v rychlém pruhu na dálnici, X1 xDrive25e je dobrá volba. A jestli si potrpíte na pohodlí, hodně doporučuju ten adaptivní podvozek, který (na rozdíl od testovaného pevného M Sportu) bude umět rozbité okresky zkrotit s větší grácií.

Plug-in hybridní X1 xDrive25e startuje podle aktuálního ceníku kolem 1,20 milionu Kč s DPH. Jenže testované provedení s hezkým lakem, bohatou výbavou (včetně např. head-up displeje, parkovacího asistenta Plus, hi-fi Harman/Kardon, vyhřívání sedadel a volantu a dalších vychytávek) a pětiletým servisním balíčkem vyšplhalo až k úrovni kolem 1,61 milionu Kč. Na kompaktní SUV to není zrovna nízká cenovka, ale jsme v prémiovém segmentu a BMW to dává pocítit ve výběru materiálů, moderních technologiích i ve značné image.