č.10 – FERNANDO ALONSO
Fernando Alonso, často nazývaný El Nano, je další v řadě o kterém si můžeme něco zajímavého přečíst.
Fernando se narodil v Asturijské provincii, v severním Španělsku. Jeho matka pracovala v obchodním domě a jeho otec byl zaměstnán jako expert na výbušniny v těžebním průmyslu.
Alonso má starší sestru Lorenu. Alonsův otec José Luis byl amatérským motokárovým jezdcem a přál si, aby jeho děti pokračovaly v jeho stopách. Sestrojil jim motokáru, nejprve určenou pro tehdy osmiletou Lorenu, která ale o motokáry příliš zájem nejevila, oproti tříletému Fernandovi.
Fernando se 17. listopadu 2006 oženil s Raquel del Rosario Macías, zpěvačkou španělské popové skupiny El Sueňo de Morfeo. Žije v rodném Oviedu, kam se vrátil v zimě roku 2010 ze švýcarského Lugana, aby byl blíže rodině a přátelům. Tento přesun ho ovšem přišel na daních na 50 mil. liber.
25. září 2005 se ve 24 letech a 58 dnech stal nejmladším mistrem světa v historii Formule 1, čímž překonal rekord Emersona Fittipaldiho z roku 1972 (v dalších letech byl tento rekord překonán Lewisem Hamiltonem a Sebastianem Vettelem).
Kromě rodné španělštiny mluví také anglicky a italsky.
Začínající kariéra…
Jako dítě objížděl Fernando se svým otcem, který mu byl rovněž mechanikem, motokárové závody po Španělsku. Alonsova rodina neměla příliš peněz, ale Fernandovy výsledky znamenaly, že se o něj zajímali sponzoři a o peníze bylo postaráno.
Fernando čtyřikrát vyhrál Španělský šampionát v juniorské kategorii v letech 1993,1994,1995 a 1996. Také vyhrál Juniorský světový pohár v roce 1996. Dále vyhrál Španělský a Italský Inter-A titul v roce 1997 a skončil druhý v Evropském šampionátu roku 1998. V témže roce znovu vyhrál Španělský Inter-A titul.
Bývalý formulový jezdec týmu Minardi, Adrián Campos, dal v říjnu 1998 Fernandovi šanci vyzkoušet si závodní vůz. Po třech dnech testování měl Alonso srovnatelné časy s Camposovým předchozím závodníkem, Marcem Geném. Campos poté dal Fernandovi šanci závodit pro něj roku 1999 ve Španělské Formuli Nissan. Hned ve druhém závodě Alonso zvítězil. Bylo to na okruhu Albecete, kde v roce 1998 testoval. V posledním závodě potřeboval Alonso vyhrát a zajet nejrychlejší kolo, aby porazil Manuela Giaoa, který s ním soupeřil o titul. To se Alonsovi podařilo a titul získal. Alonso se poté chopil příležitosti testovat tým Minardi ve formuli 1. Tam si ho všiml sportovní ředitel Cesare Fiorio, když Fernando zajížděl o 1,5 sekundy rychlejší časy než ostatní jezdci, kteří testovali pro Minardi. Následující sezónu se Alonso dostal do Formule 3000, která obvykle byla posledním krokem před vstupem do Formule 1. Alonso se připojil k týmu Astromega a v tomto roce byl také nejmladším pilotem (o 11 měsíců), který ve formuli 3000 závodil.
V prvních sedmi závodech nezískal Alonso ani bod, avšak v posledních dvou závodech skončil jednou druhý a jednou vyhrál. Celkově skončil čtvrtý za Brunem Junqueirou, Nicolasem Minassianem a Markem Webberem.
Formule 1
2001 – Minardi
Alonso byl třetím nejmladším pilotem, který kdy ve formuli 1 startoval, když si odbyl svůj debut v Minardi 4.března 2001 na australském okruhu v Melbourne. I když byly Alonsovy výkony v testech dobré, ve své první kvalifikaci prohrál s týmovým kolegou Tarsem Marquesem o 2,6 sekundy. Ale už ve čtvrté kvalifikaci v Imole porazil oba Benettony, což zopakoval i v další části sezóny.
Za své výkony v roce 2001 si ho začínali všímat i lepší týmy. V září 2001 po závodech v Evropě se Sauber poohlížel po jezdci, který by nahradil odcházejícího Kimiho Räikkönena. Sauber se ale též zajímal o Felipeho Massu, nadějného Brazilce a též o testovacího jezdce Jaguaru, Andre Lotterera. O měsíc později bylo potvrzeno, že v roce 2002 usedne do kokpitu Sauberu Felipe Massa.
V září téhož roku začal Alonsův manažer Flavio Briatore plánovat, že by Fernando mohl jezdit za Benetton. Briatore zvažoval, že by v roce 2002 mohl Alonso nahradit Jensona Buttona, ale nakonec se rozhodl, že Alonso bude oficiálním testovacím jezdcem Renaultu pro rok 2002.
2002, 2003, 2004, 2005, 2006 – Renault
V roce 2003 Briatore propustil Buttona a Alonsa posadil do druhého vozu vedle jedničky týmu Jarna Trulliho.
Španěl se stal v roce 2003 nejmladším jezdcem, který získal pole position, na okruhu v Malajsii. V závodě v Brazílii měl Alonso těžkou nehodu, kde v dvousetkilometrové rychlosti havaroval, když vrazil do zbytků vozu Marka Webbera, který havaroval těsně před ním. Závod byl poté zastaven. O dva závody později skončil Alonso při své domácí velké ceně druhý a poté se stal nejmladším jezdcem, který vyhrál závod, když zvítězil ve velké ceně Maďarska. Celkově skončil v roce 2003 na šestém místě, získal 55 bodů a čtyřikrát stanul na stupních vítězů.
Po začátku sezóny roku 2004 byl Alonso trochu zpochybňován, když byl v kvalifikacích většinou porážen stájovým kolegou Jarnem Trullim. Alonso předvedl slušný výkon ve velké ceně Francie, kde získal nejdríve pole-position a o vítězství ho nakonec připravila jen fantastická taktika Ferrari a Michaela Schumachera se čtyřmi zastávkami. I přes celkem dobré výsledky byly mezi Jarnem a týmem neshody, které vyústily v to, že se Trulli pro rok 2005 upsal Toyotě. Kdy i přes nulovou podporu týmu, Jarno Trulli Alonsa jako týmového kolegu porazil. Alonso, který si i tak oproti loňsku polepšil skončil celkově v šampionátu čtvrtý, získal 59 bodů a čtyřikrát byl na stupních vítězů.
Sezóna 5005 – Mistr světa
V roce 2005 se k týmu Renault připojil Ital Giancarlo Fisichella. Alonso si vybojoval cestu k vrcholu v prvním závodě v Austrálii, kde skončil třetí po startu ze zadních pozic. V druhém závodě v Malajsii si vyjel pole position a závod vyhrál. Stejně tak dopadl i v závodě v Bahrajnu. Také vyhrál závod v San Marinu po 13 kolové bitvě se sedminásobným šampiónem Michaelem Schumacherem. Ve Španělské velké ceně skončil Fernando druhý za Kimim Räikkönenem. V Monaku, skončil Alonso až čtvrtý, po problémech s pneumatikami. Jeden z nejzajímavějších momentů sezóny se odehrál při velké ceně Evropy, kdy v posledním kole odstoupil Räikkönen po problémech s pneumatikou a Alonsovi spadlo vítězství vyloženě do klína.
V Kanadské Grand Prix udělal Alonso chybu a ve Villeneuvově zatáčce skončil ve zdi. Trochu se na tom podepsal i tlak, který na něj vyvíjeli v závodě oba McLareny Juana Pabla Montoyi a Kimiho Räikkönena. Ve velké ceně USA po doporučení Michelinu Alonso stejně jako všichni jezdci na těchto pneumatikách nestartoval.
Třetí pole position a páté vítězství si Alonso připsal ve Velké ceně Francie. Nejrychlejší v kvalifikaci byl i o týden později v Brit
ské velké ceně, dojel však druhý za Montoyou. Špatná spolehlivost McLarenů garantovala Alonsovi vítězství ve Velké ceně Německa, kde Räikkönen odstoupil po potížích s hydraulikou. Dva dny před velkou cenou Maďarska oslavil Fernando své 24. narozeniny. Závod ale pro něj moc dobrý nebyl. Kvalifikoval se jako šestý a v závodě skončil jedenáctý po kolizi s Ralfem Schumacheremv první zatáčce.
Ve velké ceně Turecka bral Alonso druhé místo, když v závěru závodu vylétl Montoya mimo trať. V italské Monze byl v kvalifikaci Alonso třetí, v závodě druhý za Montoyou. V Belgické velké ceně dojel Fernando taktéž druhý, když postoupil vzhůru po kolizi Antonia Pizzonii a Juana Pabla Montoyi.
Fernando Alonso vybojoval pole position i ve velké ceně Brazílie, skončil třetí, což mu ale stačilo k zisku titulu mistra světa. Stal se mistrem světa v 24 letech a 58 dnech, čímž překonal rekord Emersona Fittipaldiho. Taktéž ukončil pětiletou dominanci Michaela Schumachera. Alonso vedl šampionát od druhého závodu a poté už před sebe nikoho nepustil. Po zisku titulu uvedl: „ Chtěl bych tento titul věnovat mé rodině, a všem blízkým přátelům, kteří mě podporovali v mé kariéře. Španělsko není země s kulturou F1, proto jsme museli bojovat sami za každý krok k zisku tohoto titulu. Velké poděkování patří samozřejmě také týmu, který je nejlepší ve Formuli 1 a se kterým jsme společně všechno zvládli. Bude se říkat, že já jsem šampiónem, ale my všichni jsme šampióni a všichni si to zaslouží“. V květnu 2007 uvedl Alonso pro časopis F1 Racing, že Velká cena Brazílie 2005 byla pro něj největším závodem. Řekl: „Byl to sen, který se stal skutečností a také velmi emocionální den. V posledních kolech mi už asi vážně přeskočilo, slyšel jsem hluk z motoru snad všude. Ale všechno bylo v pořádku a já si pamatuji tu úlevu, kterou jsem cítil po projetí cílovou čárou.
V Japonské a Čínské velké ceně už nebyl znát ten opatrný styl, který byl evidentní v Brazílii, kdy Alonso ještě bojoval o titul. Přestože startoval Alonso šestnáctý, skončil v závodě třetí za vítězem závodu Kimim Räikkönenem, který startoval dokonce až sedmnáctý a zvítězil po předjetí Giancarla Fisichelly v posledním kole. V Čínské velké ceně si Renault pojistil vítězství v poháru konstruktérů.
Většina fanoušků F1 prohlašovala, že Kimi Raikkonen byl nejlepším jezdce roku 2005, když vyhrál stejný počet závodů jako Fernando Alonso, neboť McLaren s Räikkönenem se potýkal s problémy se spolehlivostí vozu.
Roku 2005 získal též Fernando Alonso cenu Prince z Asturie za sportovní výsledky.
2006 – Druhý titul Mistra světa
Ve velké ceně Brazílie, posledním závodě sezóny 22.října, dojel Alonso druhý za Felippem Massou. Schumacher skončil čtvrtý a výsledný rozdíl mezi ním a Alonsem byl tak 13 bodů. Fernando Alonso se stal nejmladším dvojnásobným šampiónem v historii. Tým Renault zvítězil i v poháru konstruktérů, kde porazil Ferrari o 5 bodů.
2007 – McLaren
Už 19. prosince 2005 bylo oznámeno, že v roce 2007 bude Alonso jezdit za tým McLaren. Alonsova smlouva s Renaultem vypršela 31. prosince 2006, přesto už 15. prosince Alonso po svolení Flavia Briatoreho a týmu Renault testoval pro McLaren na okruhu v Jerezu.
Po mimořádně kontroverzní sezoně Alonsa 2. listopadu vedení týmu McLaren oznámilo rozvázání smlouvy s Alonsem, která měla platit do roku 2009. Navíc Alonso nemusí za uvolnění ze smlouvy zaplatit žádné peníze, kdy ale jeho odchod z týmu zdaleka nebyl dobrovolný.
2008, 2009 – Renault
Po nedobrovolném ukončení spolupráce s McLarenem media spekulovala, za který tým bude Alonso závodit v sezoně 2008. Mluvilo se o Renaultu, Red Bullu, Toyotě a Hondě. Nakonec se Fernando vrátil do Renaultu, se kterým podepsal smlouvu na 2 roky, za zhruba 25 milionu liber. Před sezónou byl sice Alonso pasován do role černého koně, ale první závod všechny ambice vyvrátil, když dojel na šťastném 4. místě, ale rychlostně Renault nestačil.
2010 – Ferrari
30. 9. 2009 podepsal Fernando smlouvu s Ferrari na 3 sezóny do roku 2012 za cca 25 mil. euro za sezónu, stal se tak v sezóně 2010 nejdražším platícím pilotem ve startovním poli (a v historii F1), neboť místo u Ferrari mu koupil jeho sponzor Santander. Začal velmi šťastným vítězstvím v úvodním závodě v Bahrajnu po technických problémech Sebastiana Vettela, ale v dalších závodech již podle očekávání na nejlepší nestačil.
2012 – loňská sezóna
Pouze o pár bodů Alonsovi v loňské sezóně unikl titul Mistra světa. Porazil ho o 3 body Sebastian Vettel.
