4. etapa očima „pana Dakar“ Karla Lopraise
4. etapa očima „pana Dakar“ Karla Lopraise
Včerejší nesmírně těžká a dlouhá etapa maximálně prověřila připravenost posádek a jejich doprovodů. Největší favorit, dosud nepřemožitelný Holanďan Gerrard De Rooy měl nejdříve dva defekty. Poté navíc zapadl v písečných dunách a ztratil vedení. Do čela závodu se dostal náš Aleš Loprais s posádkou Princezny 69, v etapě skončil šestý. Ani jemu se nevyhly technické problémy. Více nám situaci přiblížil Karel Loprais:
„Je nádherné jak se naši kluci zatím drží ve vedení. Krásný pohled do průběžných výsledků, ale jak pořád dokola opakuji, jsme stále na začátku. Těžké etapy jsou před námi. Škoda, že Alešovi odešly ty tlumiče, protože mohl získat větší náskok na De Rooye. Ten podle mně, i přes dnešní problémy je stále největším konkurentem našich. Nesmíme, ale ani zapomínat na Kamazy. Viděli jsme, že umí být pekelně rychlí. Můžeme jen těžko odhadnout, jaká ztráta by nakonec byla, kdyby se Alešovi ty tlumiče neodporoučely. Můj odhad je, že v takhle těžkém terénu to může být klidně až 20 minut. Musíme si uvědomit, jak je těžký závodní kamion a jak důležité je zachovat chladnou hlavu. Jezdec musí svůj styl a rychlost upravit a jet prostě jinak. Z vlastní zkušenosti vím, jak je to složité. Nám odcházeli tlumiče velice často. Určitě více než bychom chtěli. Je nutno podotknout, že dnes je tlumení i pérování někde úplně jinde. S tlumiči FRT navíc spolupracujeme na jejich vývoji a testování, takže paráda. Ale je vidět, že i ta sebelepší technika může v tak těžké soutěži, jakou Dakar bezpochyby je, selhat. “
Včerejší etapa byla pro posádky náročná i v tom, že po 429-ti měřených kilometrech následoval ještě téměř třista kilometrový přejezd. Mechanici začali na Princezně 69 pracovat až po západu slunce. Po únavě a loňské smůle na přejezdu etapy se stala za podobných okolností osudná nehoda. Chtěli jsme znát Karlův názor na předcházení takových situací a zda mechanici a posádka jsou schopni zvládnout kombinaci takového množství náročných úkolů a situací: „To co se stalo minulém ročníku už je za námi. Kluci si z toho vzali ponaučení, ale do nekonečna na to myslet také nejde. Aleš si jednoznačně potřebuje odpočinout. Prostě se to nedá jet celé. My jsme se taky střídali. Myslím si, že po loňsku je připraven Princeznu dát do ruky Radimovi, který je také zkušený a hlavně svědomitý. No, ale těžko hodnotit takhle na dálku. Dakar je složitý nejen pro jezdce, ale i pro doprovody teamů. Servisovat takové kolosy není vůbec lehké. Navíc se jim do rukou Princezna dostala až v pozdních nočních hodinách. Já osobně tipuji, že na dnešek toho mechanici moc nenaspali. V doprovodu je i můj syn Leoš, takže vím, že kluci vědí proč tam jsou a odvedou profesionální práci hodnou zatím vedoucího teamu Dakaru. Je to prostě jejich poslání.“
V žádném případě ale naše posádky po dnešní páté etapě nečeká žádný oddych. Následuje 6. etapa a dlouhých 438 km speciálky a k tomu ještě 291 km dlouhý přejezd. Především začátek a konec etapy budí respekt. Nejprve čeká těžký terén, který bude stoupat a pak padat, jak na horské dráze. Poté se opět zrychlí a na konci se musí posádky poprat s pořádným stoupáním až téměř do 2,5 kilometru nad mořem.
Karel se opět nemýlil, servisní tým dnes šel spát k ránu, ale umytá Princezna v nových paučkách a s novým tlumením je vyparáděna na cestu společně s naší posádkou 503.
Držíme palce!
