Dámský test Citroënu C4 Cactus: Levnější auto, za kterým se otočí tolik lidí, nenajdete!

Na testování jsem tentokrát dostala Citroën C4 Cactus. Jedná se patrně o nejlevnější nové auto, za kterým se otáčí davy lidí. Jeho vzhled je totiž velmi nevšední a řekla bych, že ho buď milujete nebo nenávidíte. Rozhodně je to auto, které vzbudí emoce. Nenechává vás chladným, ať už se vám líbí nebo ho nesnášíte. Nejšílenější na exteriéru jsou vzduchové kapsle Airbump. Ty mají být umístěny na místech, kde jsou auta často omlácená. S tím mají francouzi velké zkušenosti, jelikož ve Francii jsou drobné ťukance na denním pořádku. Je škoda, že o umístění Airbump rozhodoval zřejmě někdo bez dětí – na hraně zadních dveří totiž Airbump chybí. Vzduchové kapsle existují ve čtyřech odstínech – Black, Gray, Dune a Chocolate. Ve spojení s deseti odstíny karoserie to přináší možnost individualizace.

Interiér vozu pokračuje v extravaganci vnějšku. Přidává k tomu ještě maximální digitalizaci a minimalistický design. Všimněte si například stylových madel nebo designové přihrádky u spolujezdce, která může být tak velká díky tomu, že airbag spolujezdce je umístěn ve stropě. Se zmíněnou digitalizací přichází také pár problémů. Dotykové senzory na krajích sedmipalcového displeje je za jízdy velmi složité trefit a i odezva samotného systému není nejlepší. Digitální je i rychloměr, který nemá otáčkoměr, což může nám ženám a začátečníkům činit problémy. Místo otáčkoměru vám Cactus radí jaký stupeň rychlosti máte zařadit, bohužel radit umí pouze s přeřazením na vyšší rychlostní stupeň. Kamarádi si také všimli, že Cactus nemá ukazatel teploty chladicí kapaliny, což mne osobne příliš netrápí.

I jedny z mála mechanických věcí uvnitř vozu fungovaly podivně. Mluvím nyní o ruční brzdě, která šla povolit velmi ztuha a o nepřesné převodovce. I když jsem měla zařazenou rychlost, tak s řadící pákou šlo kvedlat. Radost mi naopak dělala středová opěrka a velmi pohodlné sedačky. Pokud přihlédnu na cenu vozu, tak interiér Cactusu působí luxusně a vypadá dražší než ve skutečnosti je. Na pocitu luxusu mi ještě přidávala bohatá výbava. K dispozici jsem měla tempomat, couvací kameru, navigaci nebo vyhřívané sedačky. Přední okna jsou v elektrice (bez automatického dojezdu), zadní lze pouze vyklápět. Skvělou vychytávkou jsou pak stěřace Smart Wash s ostřikovači přímo na konci gumové lišty nebo velké schránky na věci. Zavazadlový prostor je poměrně veliký. Jeho jedinou chybou je vysoká spodní hrana.

O pohon testovaného auta se stará 1,2litrový tříválec s turbem, který má výkon 81 kW. Tento motor jsem měla bez turba již v Peugeotu 108, kde mne trápila jeho nekultivovanost. Tu však u C4 Cactus nehledejte. Motor je klidný a s Cactusem dokáže velmi solidně zahýbat. Osobně mne však s Cactusem bavila spíše pohodová jízda. Cítila jsem ale, že podvozku nedělá problém ani rychlejší jízda. Co naopak podvozku dělá problém je přejíždění kanálů, retardérů a podobných překážek. Jinak je ale poměrně komfortní. Převodovka je pětistupňová a nemá žádnou blokaci pro zařazení zpátečky, což mi nepříjde úplně šikovné.

Na začátku jsem říkala, že C4 Cactus vás nenechá rozhodně bez emocí. Stejné to bylo i u mne. Jedná se o dobré, levné, stylové a jednoduché auto. A i přes jeho chyby ho miluji. Je totiž odvážně jiný. Má své mouchy, ale Cactus hraje hlavně na vzhled, takže pokud se vám líbí, tak není co řešit. Jděte do něj.

Za fotky děkujeme Tomas Devera Photo!