Michal „Indi“ Dokoupil #2 28.-29.5.
Ve středu i ve čtvrtek se opět celý program dne podřídil přípravě motorek, a v podstatě nebyl ani na nic jiného čas. Čas tady totiž opravdu strašně neuvěřitelně rychle utíká. Dopoledne Aleš s Lukášem, případně ještě s Adamem a Ptákem pracují na motorkách, zbytek týmu je zalezlý, my s holkama jsme vařily oběd a nepřidalo tomu ani počasí, které mělo do pěkného fakt daleko. Zataženo a kosa.
Po obědě Indi vyrazil s trenérem Michalem nechat se ostříhat, protože si zapomněl svůj vlastní strojek. Už tři roky mu nesáhl na hlavu nikdo jiný, než on sám, takže když zjistil, že ho bude stříhat sedmdesátiletá paní původně z Čech, v dílně svého manžela, který do celého světa posílá ručně vyrobené vláčky na zakázku, trochu měl obavy…., ale vše dopadlo dobře a zase vypadá na deset let.
Mnohem zajímavější, ale byl v garáži starý Pontiac s logem Indiána a Ford, který se kdysi dodával jako „skládačka“ a pan majitel si jej ve svých dvaceti letech sám složil. Indoš s trenérem v něm vypadají sice komicky, ale už mají přislíbeno, že si jej v neděli můžou půjčit na vyjížďku, protože je plně funkční a s papíry.
Počasí nakonec ovlivnilo i první trénink, kdy v horách pršelo, a tak si museli všichni jezdci dávat velký pozor. Tyhle podmínky ale přesně vyhovují Indiánovi, což ukázal hned v prvních mezičasech. Bylo jasný, že míří za skvělým časem, ale ještě než dojel na Cronk-ny-Mona, což už je relativně kousek před cílem, vyvěsili maršálové červené vlajky. Sledovala jsem live-timing, a po vyvěšení mi Indi „blikl“ právě na tomto posledním úseku, takže jsem věděla, že se ho ta červená netýká. Pomalejším tempem pak dojel do cíle, ale i přesto měl skvělý čas 19:17 a umístil se v supersportech na šestém místě!
Dál už tréninky nepokračovaly a zbytek programu tak byl z důvodu nehody a počasí zrušen. Později jsme se dověděli, že nehodu měl v úseku Barregarrow Laurent Hoffman, který v současnosti vede tabulku IRRC šampionátu v rámci šestek. I když se mu nevyhnuly zlomeniny, měl by se z toho dostat a vrátit se zpět za řidítka. Na facebooku se už dokonce objevila jeho fotka z Nobles hospital s palcem nahoře, takže držíme pěsti, ať vše rychle srůstá!
„S každým dalším kilometrem na trati získávám větší jistotu a je to znát i na časech, které jdou dolů. Škoda té červené vlajky, která nás zbrzdila, protože jinak bych byl určitě někde na nízkých devatenácti minutách, ale nedá se nic dělat. Počasí nám zatím moc nepřeje, takže si na rychlejší kolo budu muset ještě počkat. Mám smůlu, že startuju tréninky z padesáté sedmé pozice, takže se pak musím prodírat chumlem jezdců předemnou, kteří jsou pomalejší, ale předjíždění v tak vysokých rychlostech zase není taková sranda, takže snad se mi aspoň jedno volnější kolo podaří v příštích dnech.“
Ve čtvrtek to bylo s počasím dost podobný, u nás ve stanu se kromě práce na motorkách a vaření v kamáči nic moc jiného nedělo. Před tréninky se opět počasí ještě zhoršilo, takže oproti původnímu programu byly nakonec zrušeny litry, pro které by byly podmínky extra nebezpečné. Indiána i tak trénink hodně bavil a po dvou kolech zajel čas 19:21. Supertwina máme naplánovaného na později, až budeme mít vyřešenou velkou nádrž.
Večer jsme se rozhodli zajít v depu týmově na jedno pivo, kde zároveň běžely na televizích záznamy z uplynulého dne. Když jsme ale viděli část Indiho onboradu, který je nyní ke shlédnutí i na Youtube od firmy Duke, to je prostě nádhera!
Milan Vorel, spolujezdec ze sajdkáry č.35, který měl v tréninku nehodu, je nyní už po převozu do Čech do ostravské nemocnice, kde se bude zotavovat z několika různých zranění.
