10 otázek pro… Pavel Vrba
Nebojte, rozhodně jsme nezapomněli vám přinešet další a další rozhovory s českými jezdci. Dnes tomu je malinko jinak, protože se můžete dočíst o Pavlu Vrbovi, který je spolujezdec, má rally jako koníček a nedávno začal i fotografovat. Naviguje Josefa Hanku v krásné Škodovce 130LR. Kluci se zúčastňují velmi málo skrze finance, ale jsou to srdcaři, jak se patří!
Jméno: Pavel Vrba spolujezdec
Přezdívka: zatím o žádné nevím, ale až se to dozvím ….
kategorie: Pohár ČR V1
stroj: Š 130 LR majitelem, mechanikem a jezdcem je Josef Hanka
věk: hodně pamatuju
team: HV Racing Team
hlavní sponzoři: sami sobě
web nebo fb: www.hvracingteam, www.facebook.com/pages/HV-Racing-Team/171838806234062?ref=stream&hc_location=stream,
a zároveň musím uvést i důležitý odkaz na skupinu jezdců Poháru ČR, jejíž jsem řekněme správce : https://www.facebook.com/jezdcipoharucr
Ahoj, nejdříve bych Ti rád poděkoval, že jsi svolil(a) na rozhovor. Začneme z lehýnka a sice:
1. Kde a s kým si slavil letošního Silvestra?
Vánoční svátky a konec roku zásadně trávím s nejbližšími, protože jsem přesvědčený, že do začínajícího roku by měl člověk vstupovat se svými blízkými, kteří navíc podporují naše závodnické snažení a tolerují čas strávený mnohdy mimo naše rodiny.
2. Jaká byla pro Tebe loňská sezóna? Povedlo se vše podle představ?
Loňská sezóna byla pro náš tým a mě osobně velmi pestrá. Zažili jsme smutek a zklamání a zároveň obrovské pocity štěstí. Veškeré přípravy na sezónu, včetně překonávání překážek probíhaly s obrovským nasazením. Velkou výzvou byla pro nás změna místa konání Rally Krkonoše, které na rozdíl od minulých ročníků probíhaly v okolí Vrchlabí. Tento závod byl poznamenán povodněmi, které přinesly komplikace jak pořadatelům, tak i jezdcům. Bohužel,
Krkonoše pro nás byly i závodem, který jsme pro poruchu na vozidle nedokončili a vypadli na prvních 2 km 1 rychlostní zkoušky.
Neúspěch na Krkonoších jsme si vynahradili ještě tentýž víkend na Rally show 2013, která se každoročně koná na královéhradeckém CZECHRINGU i za cenu zničení pneumatik. Byl to okamžik, kdy se člověk rozhoduje co dál, protože jsme již delší dobu plánovali i technické úpravy auta, včetně změny velikosti disků. Z finančních důvodů jsme považovali sezonu 2013 bohužel za ukončenou. Naštěstí nám zásadním způsobem pomohl srdcař, velký závodník a majitel překrásné škodovky Petr Šimurda z TROTINA RALLYE TEAMU , který nám pomohl vyřešit vzniklé problémy a v podstatě díky němu jsme se mohli hrdě postavit na startovní rampu 6. ročníku Ferodo Matrix Rally 2013. I přes obrovské vedro, které si všechny posádky užili, jsme byli mezi těmi, kteří závod se ctí dokončili.
3. Který závod nebo zážitek Ti nejvíc zůstal, za uplynulou sezónu, nejvíce zaryt v paměti?
Z loňské sezóny mám v podstatě 2 veliké zážitky:
Tím prvním bylo to, že se povedlo zabojovat a dokončit závod, který jsme ani nepředpokládali, že pojedeme. Navíc zjištění obrovské podpory a pomoci, ve kterou v dnešní době člověk moc nevěří.
Druhým a neméně obrovským zážitkem je, že se mi povedlo stmelit a více zviditelnit mnohdy opomíjenou skupinu jezdců v rámci Poháru ČR v rally.
Jsem přesvědčený o tom, že jezdci Poháru jsou obrovští srdcaři, kteří každý závod prožívají srdcem, a nijak se pocitově neodlišují od jezdců ve vyšší třídě.
Proto jsem na začátku července na sociální síti založil skupinu Jezdců Poháru ČR s vědomím, že se to buď podaří, nebo nepodaří a s myšlenkou, že pokud mě s tím kolegové z Poháru nepomůžou a sami pro naší propagaci společně nic neuděláme, zůstaneme opomíjenou skupinou.
Forma skupiny na sociální síti má pozitiva v možnosti reakcí a diskuzi on-line. Nejde o nějaké obrovské cíle skupiny, ale o to, abychom o sobě věděli, měli jsme možnost vyměnit si názory na řadu věcí spojených s rally. Zároveň díky sociální síti lze více seznamovat příznivce a diváky i s jezdci v Poháru ČR. Podařilo se ještě více navázat spolupráci se Střediskem automobilového sportu Brno a podpořit tak i Mirka Smolíka, který za nás bojuje a zastupuje nás na různých jednáních v rámci automobilového sportu.
Během roku 2013 se potvrdilo, že založení skupiny bylo dobrým rozhodnutím, podařilo se navázat úzkou součinnost s Asociací jezdců rally, řešit problémy a sjednotit požadavky a zviditelnit Pohár ČR v rally. Jako příklad lze uvést řešení problémů s homologacemi, mimořádné zařazení jezdců Poháru ČR ze zrušeného Vyškova na 35. ročník Rally Příbram. Velmi příjemným zážitkem bylo i 1. setkání jezdců Poháru ČR v malebném prostředí Krkonoš na kterém se ještě více upevnilo přátelství a bylo možné více se v klidu poznat a osobně si vyměnit názory a zkušenosti a ještě více se semknout. V neposlední řadě se nám díky společnému úsilí podařilo změnit po několika letech i logo Poháru ČR v rally.
4. Jak vypadá Tvoje zimní příprava? A myslíš si, že je vůbec fyzická i psychická příprava v tvém sportu důležitá?
Určitě a je nutností, samozřejmě v možnostech každého jezdce. Mnoho jezdců píše o své přípravě, každý jinak, ale většinou ve stejném období – po vánočních svátcích, kdy naše tělesné schránky jsou vystaveny mnohému obžerství. Osobně se snažím pravidelně navštěvovat posilovnu, zásadně do práce chodím pěšky. Začal jsem i fotit různé automobilové
závody, a jak mi jistě potvrdí řada fotografů i tam se člověk poměrně naběhá.
5. Co Tě v poslední době nejvíce rozesmálo a naopak co Tě velmi zarmoutilo?
V poslední době mě mrzí mnohá oznámení o tom, že někdo ukončil nebo přerušil svoji závodní kariéru. Ale prostě tak to je, doba je složitá a co si budeme povídat vše je o financích. To co mě rmoutilo nejvíc, to je neobjektivnost sdělovacích prostředků mě nějak v poslední době nechává klidným a spíše mě pobaví televizní objektivní kanály, které už nevědí, co mají pro sledovanost dělat a své štěstí hledají v problematice kuřecích kůžiček.
A co mě nejvíc rozesmálo? To ani není o rozesmání, spíše o dobrém pocitu a to je, že skupina jezdců funguje, že o sobě posádky dávají vědět. Jsem na ně hrdý.
6. Co Tě čeká v té letošní sezóně a jaké cíle si kladeš? Měníš techniku nebo to bude zůstávat vše při starém?
Tak zde nemohu mluvit sám za sebe, protože každý závod je záležitost celého našeho, byť by malého týmu. Každopádně budeme letos rádi, když se nám podaří zúčastnit se dalšího ročníku Ferodo Martix Rally v Kostelci nad Orlicí a ještě nevíme jakou formou budou organizovány Rally Krkonoše jako volný podnik.
Naše závodní autíčko je pro nás velkou srdeční záležitostí, takže žádnou výměnu auta neplánujeme.
7. Jaké bylo Tvé první auto nebo motorka? Máš s ním (ní) nějakou veselou historku? A co je tvým vysněným autem či motorkou?
Moje první auto, na které rád vzpomínám, byl Wartburg 353. Jeho velkou předností byla volnoběžka, což znamenalo řazení bez spojky. Mělo i své přednosti, neboť když se mi někdo neslušně lepil na nárazník, stačilo povytáhnout sytič a to dostatečně přesvědčilo řadu neurvalců. Horší bylo, když člověk špatně naměřil poměr oleje a benzínu, to pak bylo velkým problémem.
8. Jaký máš svoje Motto?
To nelze tak jednoduše říci, protože každá životní situace vyžaduje jiné motto. Každopádně nejbližšími myšlenkami je pro mě Jan Werich a Karel Čapek. Ono v dnešní době se na ty moudra nějak zapomíná, v dnešní rychlé době řada lidí žije v hloupém pocitu, že jsou nesmrtelní a že když se mají dobře dnes, musí se mít i zítra. Jenže ….
a tak snad dvě moudra pro dnešní dobu :
Na jedno jsem vždycky věřil. Že nás Pán Bůh udělal všecky stejné. Jeden je bílý a druhý černý. Jeden je krásný, anebo poďobaný od neštovic. Ale všem je nám zima, když venku mrzne, a všichni se potíme, když praží slunce. A všichni musíme dýchat, abychom se neudusili. A všechny nás nakonec odvezou. Jinými slovy, všichni jsme smrtelní. I nesmrtelní. Ale pro tohle nesmíme jeden z druhého dělat otroka. Pro tohle každý, ať jeho táta byl prezident nebo dráteník, musí mít stejnou příležitost žít plný život. Nikdo si nesmí myslet, že je něco víc nebo lepšího než ten druhý. Možná že toho má víc v makovici, možná že nosí lepší košili, že má fortelnější ruce, možná že má větší bicepsy.
Ale tohle všechno ho jenom zavazuje, jenom zavazuje, aby toho udělal tím víc. Tím víc pro ty s menšími bicepsy a s horší košilí. Jenže tomuhle můžou věřit a rozumět jenom ti z lidí, kteří mají rádi lidi.
Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a jediný recept na štěstí a to platí pro všechny. Pro mě, pro vás, pro Stalina, pro Trumana, pro celý svět.
Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové, kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci. A to důležité nezapomeň, že chlap nesmí být blbej ve třech případech: za volantem, u stolu a v posteli. Všude jinde se to snese… Jan Werich
9. Jaký sport kromě toho co děláš sleduješ? Popř na který sport se chodíš dívat a fandit?
Přiznám se, že jediné co mě baví sledovat a nejlépe v reálu je vše kolem vůně benzínu. Sledování hokeje, fotbalu a podobných her mě nebaví, ale každej máme holt jiný apetit 🙂
10. Máš nějaký vzkaz čtenářům?
Pro naše kritiky, přátelé přijďte se někdy podívat na závod a zkuste se zamyslet nad tím, zda je lepší, když se kluci prohánějí v autech, kterým předtím věnovali spoustu času při přípravách a nebo by bylo lepší, kdyby vysedávali v restauracích a bez cíle se flákali po ulicích.
Pro všechny fanoušky : prosím jste součástí naší rodiny, proto se snažte myslet na vlastní bezpečnost, poslouchejte pokyny pořadatelů a nebojte se napomenout neukázněné, protože jenom tak ten náš sport bude krásný.
Kolegům jezdců bez ohledu na skupiny, třídy a kategorie přeji úspěšnou a krásnou sezónu 2014 plnou jen těch nádherných zážitků, krásné průjezdy startovními rampami a ještě krásnější průjezdy rampami cílovými, obohacené o zkušenosti a zážitky. Přeji všem, aby jezdili hlavou, protože nikdy žádná setina sekundy nestojí za tmu a smutek.
Pavel Vrba
Děkujeme za rozhovor
