Josef Macháček: i přes vypadnutí ze soutěže jsem spokojený
Jezdec KM Racingu si na Rallye Dakar odbyl premiéru v automobilové kategorii a přemýšlí o vylepšení své buggy.
Cílem Rallye Dakar sice neprojel, ale zklamání z předčasného odstoupení v deváté etapě převážily pozitivní poznatky a smělé myšlenky na budoucnost. Šestapadesátiletý matador motoristických maratonů Josef Macháček měl s buginou MD Optimus Nissan technické problémy od začátku soutěže, na druhou stranu je s ní velice spokojený a plánuje další zdokonalení.
Jak hodnotíš s odstupem několika dní svou dakarskou premiéru v automobilové kategorii?
Jsem spokojený s tím, že jsme odjeli velkou porci kvalitních kilometrů. I s přejezdy jich bylo zhruba 7200. Potěšilo mě, že když jsme neměli potíže, pohybovali jsme se ve čtvrté desítce. Příjemnou změnou proti dřívějším startům s motocyklovou čtyřkolkou byla spolupráce s navigátorem Vlastou Tošenovským. Mohl jsem se stoprocentně věnovat řízení a nemusel koukat do žádných papírů. Auto kromě pár drobných věcí fungovalo, začal jsem mu věřit a stačil si zvyknout na jeho úžasné jízdní vlastnosti. Potěšitelné je i to, že jsem neskončil kvůli tomu, že bych nezvládl náročnou trať.
Napadá tě, jestli by jsi mohl udělat něco jinak než se odehrálo?
Na to se dá těžko odpovědět, ale popravdě ani jedna z devíti odjetých etap neskončila tak, jak jsem si představoval. Nikdy se neukázal reálný obrázek skutečnosti. Vždycky se v průběhu etapy přihodilo něco, co ovlivnilo náš výkon a výsledek. Technické závady nevznikly z toho, že bychom něco poškodili. Naopak jsem jel opatrně, s rezervou a při zdi.
V devíti odjetých etapách tě postihly závady spíš kurióznějšího charakteru. Dalo se jim nějakým způsobem předejít?
Souhlasím s tím, že moje poruchy patřily někam do říše nenormálních. Jelikož příprava techniky na Dakar nebyla kvůli jejímu pozdějšímu pořízení úplně ideální, očekával jsem úplně jiné závady. Jen se ale potvrdilo, že na Rallye Dakar musí být příprava víc než stoprocentní. Jenže naše problémy by se asi nedaly podchytit ani nejdůkladnější prohlídkou, takže se jim určitě předejít nedalo.
Už se podařilo vysvětlit, proč prasklo kolínko v tlakové sekci, následkem čehož došlo k zadření převodovky a k odstoupení?
Názory na kolínko se různí. Někdo říká, že je bezpečné, jiný zase že praská každou chvíli… V mém případě je trochu záhada, proč neprasklo v nejslabším, ale v nejsilnějším místě. Největší zrada pak byla v tom, že jsme o jeho porušení neměli ani potuchy a jeli tak dlouho, až olej úplně vytekl. Zadřeli jsme převodovku, a tu pak nešlo vyměnit, protože v servisu firmy MD Optimus náhradní neměli. Jinak bychom Dakar asi dojeli. Nejsem ale sám, kdo doplatil na banální závady.
Můžeš si z neúplného dakarského vystoupení vzít do budoucnosti nějaké poučení?
Poznal jsem soustu věcí, které bych doma při normálním tréninku, ale i ve standardním závodě, nemohl zjistit. Tady se potvrdilo, že tahle technika je na vysoké úrovni. Ověřil jsem si, že jsem na naprosto správné cestě. V případě, že mě nebudou pronásledovat technické problémy a ještě se trochu vylepším jezdecky, mohu se pohybovat mnohem víc vepředu než jsem byl letos.
Plánuješ už nyní účast na příštím Dakaru?
Tak k tomu je teď ještě hodně daleko, ale když všechno vyjde, přijel bych na Rallye Dakar 2015 se stejnou buginou, ale se silnějším agregátem. Měl by to být osmiválec Chevrolet o obsahu 2,2 litru a v tom případě není nereálné, že bych se mohl umístit kolem dvacátého místa. Uvidí se, jak všechno půjde. Kdyby se mi podařilo takový motor sehnat v řádech týdnů, byl by čas se připravit na červencovou Silk Way Rally. Účast v Rusku by mi tak hodně napověděla, jak by to mohlo za rok vypadat v Jižní Americe.
Jak jsi trávil dny po vašem odstoupení?
Přesouvali jsme se v doprovodném týmovém kamionu a vždycky po přijetí do bivaku jsem se hodně rozhlížel kolem sebe. Hlavně jsem obcházel stáje s buginami a okukoval soupeře, jaké mají na vozech vychytávky a technické novinky. Pro člověka, který si auto sám dodělává, to určitě nebyl proflákaný čas.
