David Vršecký s Buggyrou v Zolderu

Sobota: Úspěšná eliminace škod
Rozpačité super pole. Nezdar v pohárovém závodě a nakonec dokonalá stíhačka hodná mistra. Jak vidno, má za sebou David Vršecký zajímavou belgickou sobotu.

Super pole: Nic moc…
Po pátečních volných trénincích, ve kterých David vylepšil svá loňská rychlostní maxima, přišel v sobotu dopoledne na řadu měřený trénink. Na mírně navlhlé trati nemohla jeho úvodní část dopadnout lépe, Vrša se kvalifikoval do super pole nejrychlejším časem. „Dobré je, že jsem tuto část měřáku zvládl, lidově řečeno, v suchém triku. Nicméně sedmý čas Albaceteho a devátý Hahna asi nevypovídá o aktuálním stavu formy obou jezdců a jejich strojů,“ odhadoval David před začátkem souboje elitní desítky. V tomto případě se, bohužel, ukázal jako schopný prorok. Přestože totiž na nejrychlejšího Kisse ztratil pouhou půl sekundu, nakonec z toho bylo až místo ve třetí řadě, vedle krajana Lacka. „Moc velkou radost z výsledku nemám. Po prvním kole začali všichni chladit a v posledním esíčku jsem málem vyletěl z trati. Abych pravdu řekl,
docela se děsím startu.“

Cup Race 1: Předčasný konec
I v tomto případě Davidovi prognóza bohužel vyšla. Hned na startu natlačil Mäkinem Bösigera na betonový koridor, ve kterém zůstal Markus uvězněn. Na vzniklou situaci doplatil tradičně nejvíce ten, kdo byl v celé věci nevině: Benedek Major se nestačil vyhnout Bösigerovi, najel na jeho zadní kolo, vyletěl do vzduchu a poté narazil čelně v plné rychlosti na zeď. „Musím říct, že mi tuhla krev v žilách. To, že se nikomu nic nestalo, považuji za malý zázrak. Je otázkou, jak dlouho budeme mít štěstí,“ konstatoval David před restartem, který se nesl rovněž ve znamení premiéry – jezdci projeli první zatáčkou nikoli ve dvojicích, ale pěkně v řadě za sebou…
Bohužel David vydržel na okruhu pouhých sedm kol, během kterých se držel na šestém místě. Pak odešla technika. „Obávám se, že nuly jsou mi v Zolderu souzeny. Potřetí během čtyř let jsem nedojel. To je tak asi všechno, co můžu v této chvíli k celé věci říct,“ poznamenal Vršecký zklamaně v cíli.

Cup Race 2: Z minima maximum
David Vršecký může být podezírán z lecčehos, rozhodně však ne z nedostatku bojovnosti. V praxi to opět prokázal v jízdě s hendikepem. „Je pravda, že mě dílčí nezdary dokážou nabudit. Navíc jsem si vyzkoušel spoustu úspěšných předjížděcích manévrů. Na druhou stranu bych raději poklidnější průběh závodu a více bodů,“ řekl David po jízdě, která musela fanoušky závodů tahačů nadchnout. Přestože přišel v důsledku dalšího z „bezpečných“ startů o výhodu rychlejšího auta, nakonec dojel po startu z poslední řady pátý, když si mimo jiné vychutnal průběžného lídra Albaceteho. „I když kluci spravili závadu na přívodu paliva, necítil jsem se v autě nic moc. Dostal jsem se až za čtvrtého Markuse Östreicha a do vysílačky mi hlásili, že
jezdím o půl sekundy rychlejší časy, než vedoucí Hahn, ale Markus byl přede mnou příliš daleko.“
Podle týmového manažera Jana Kalivody podal David výkon z kategorie mimořádných. „Šampionát je jako na houpačce, v závěru se bude určitě hodit každý bod. Vzhledem k tomu, jak se dnešek vyvíjel, těch šest z jízdy s hendikepem samozřejmě bereme.“

Neděle: Prostě super neděle
Od října 2011, kdy slavil vítězství v Le Mans, čekali David Vršecký a celý tým Buggyra International Racing System na vítězství v pohárovém závodě. V neděli se dočkali, navíc David Vršecký získal, byť neoficiální, primát nejúspěšnějšího jezdce druhého dne závodního víkendu.

Super pole: Skvělý vstup
Stejně jako v sobotu postoupil David z měřeného tréninku do super pole z prvního místa. Tím však podobnost mezi oběma dny závodního víkendu v Zolderu naštěstí končí. Zatímco se totiž v sobotu musel David smířit s šestým časem, o den později vyhrál. A to málo vídaným způsobem! „Když jsem viděl na monitoru, že David vede a zajel čas o více než čtyři desetiny rychlejší, než druhý Östreich, skoro jsem nevěřil,“ popisoval dění v tiskovém středisku manažer Jan Kalivoda. „Cítil jsem, že to bude dobré, ale tak rychlý čas mě překvapil. Vždyť Jochen dostal naloženo osm desetin, Antonio přes sekundu. Neskutečné,“ reagoval pro změnu na výsledky David Vršecký. Plán pro pohárový závod byl podřízen skutečnosti, že stejně
jako v sobotu budou jezdci v zájmu bezpečnosti najíždět do úvodní zatáčky po jednom. „Nebude to o strkanicích, jako vždycky, ale o rychlosti. Po super pole mám docela dost důvodů, si věřit.“

Cup Race 3: Konec neporazitelnosti MAN
Neskutečných patnáct pohárových závodů trvala vítězná série speciálů MAN v této sezóně. Až přišel v neděli po poledni David Vršecký, posadil se do Buggyry a systémem start-cíl vyhrál. Poprvé od října 2011, kdy slavil v sobotu v Le Mans! „Teď se mnou ještě mlátí adrenalin, ale mám strašnou radost. Podařilo se nám konečně vyhrát, navíc se mi jelo skvěle,“ tvrdil David, když triumf přirovnal k Barceloně 2005. Tehdy vyhrál při svém prvním startu s Buggyrou úvodní závod šampionátu třídy Race Truck. „Po dvou kolech jsem vedl o více, než sekundu, ve čtvrtém zajel nejrychlejší čas. A najednou byl konec. Fantazie. Teď ještě bodovat v posledním závodě a jet domů.“
Spokojenost neskrýval ani jindy zdrženlivý technický ředitel Buggyry Robin Dolejš. „V průběhu týdne jsem čelil dotazům, proč jsme se místo přípravě trucku věnovali testování kamiónů Tatra 815 Buggyra v Senici? Všem jsem se snažil vysvětlit, že naše Buggyra opravdu funguje. Jak se ukázalo, měl jsem pravdu.“

Cup Race 4: Mise splněna
Před závodem v Zolderu si David stanovil za cíl zisk třiceti bodů. Vzhledem k tomu, že v pohárovém závodě dojel pátý a získal bodů šest, původní předsevzetí o dva body překonal. „Za poslední tři sezóny jsem se v Zolderu nedostal přes třicet bodů. Takže pohoda. Ale nejdůležitější je, že se ukazuje správnost naší vývojové strategie,“ řekl David v depu v rámci radostného bilancování. Ziskem 26 bodů se totiž stal vůbec nejúspěšnějším jezdcem druhého dne závodního víkendu. „Ukazuje se, že vozy MAN se dají porážet. Proto spíše, než v úpravě pravidel, vidím cestu v systematické práci na vývoji.“
V samotném závodě se David držel zpočátku na osmém místě, nakonec dojel pátý. Své fanoušky potěšil především tři kola, před cílem, kdy elegantně zvnějšku předjel Adama Lacka. „Adam měl asi problémy s technikou. Určitě nezapomněl závodit. Ale samozřejmě, že to potěší,“ komentoval závěr jízdy. „Rád bych při této příležitosti ještě pogratuloval Markusi Bösigerovi k vítězství. V článku pro Playboy jsem říkal, že po každé bouračce by se měl jezdec posadit hned do auta. Kdyby se na to Markus po včerejšku vykašlal, pochopil bych to. Je ale vidět, že ho hned tak něco nerozhodí.“