Test Opel Mokka 1.2 Turbo: Chutná káva

Opel Mokka patří mezi zakladatele segmentu malých SUV – první generace tohoto německého vozu byla představena již v roce 2012. Od té doby však uteklo hodně času, zástupce v tomto segmentu má už každá automobilka a Opel má taky zcela jiného vlastníka. Nová Mokka to proto nebude mít jednoduché. Na první dojem ovšem působí druhá generace Opelu Mokka perfektně. Zatímco první Mokka byla vzhledově docela nudná, tak nové provedení je futuristické, odvážné a krásné. Perlou celého vozu je maska Opel Vizor. Líbí se mi však také boční silueta vozu či zadní světlomety. Je i zbytek vozu stejně povedený jako design exteriéru? Odpověď najdete v následujících řádcích.

Pod kapotou Opelu Mokka se nachází benzínový tříválec 1.2 Turbo, nebo naftový čtyřválec 1.5 CDTI. Oba motory můžete pochopitelně znát z vozů značek Peugeot a Citroën. Benzínový agregát je k mání ve 100 a 130koňové verzi (155koňová varianta chybí) a naftová jednotka pak má vždy 110 koní. Slabší specifikace motoru 1.2 Turbo spolupracuje výhradně s šestistupňovou manuální převodovkou. To stejné platí pro diesel 1.5 CDTI, který třeba v Peugeotu 2008 můžete mít i s automatem. Silnější varianta tříválce je k mání nejen s manuálem, ale také s osmistupňovým automatem. Pohon všech kol byste v nabídce Opelu Mokka hledali marně. Alternativou ke spalovacím motorům je elektrická varianta Mokka-e s výkonem 136 koní a 50 kWh baterií.

O pohon testované Mokky se stará základní verze motoru 1.2 Turbo. K dispozici tak mám rovných 100 koní a 205 Nm. Tento poměrně skromný výkon stačí na zrychlení z 0 na 100 km/hod za 10,6 sekundy a maximální rychlost je 188 km/hod. Opel uvádí, že kombinovaná spotřeba tohoto motoru je podle normy WLTP 5,5 až 5,7 l na 100 km. Zkoušený tříválec nezapře svůj nízký počet válců jadrným zvukem zejména ve vyšších otáčkách. Pozitivní ale je, že motor je kultivovaný a do kabiny se přenáší jen minimum vibrací. Výkonu tato verze 1.2 Turbo nemá na rozdávání, ale pro ježdění ve městě a okolí vlastně víc nepotřebujete. I když občas musíte motor fakt vytočit, když potřebujete odněkud rychle vystřelit. Pokud často jezdíte na dálnici a nejezdíte vyloženě defenzivně, tak bych doporučil si vzít silnější motor.

Testovaný tříválec spolupracuje s již zmíněnou šestistupňovou manuální převodovkou, se kterou nemám problém. Převodovka je totiž poměrně přesná a chod řadící páky příjemný. Skutečným překvapením je podvozek Mokky, který je německy precizní. Nabízí tedy výbornou stabilitu v zatáčkách i ve vyšší rychlosti, předvídatelné chování za každé situaci a celkové tužší naladění. Nechápejte to tak, že by podvozek špatně tlumil, ale je prostě tvrdší. Každopádně se jedná o nejlépe jezdící malé SUV z koncernu PSA/Stellantis. I v případě Mokky platí, že Opel z koncernové techniky dokáže dostat nejvíce co se týče jízdních vlastností.

Interiér Mokky je pro Opel velká změna. Německá automobilka se totiž jako jedna z posledních držela „staré“ koncepce interiéru s relativně velkým počtem tlačítek, analogovými budíky a rozumně velkým displejem multimediálního systému. Nová Mokka má ovšem už v základu digitální kokpit a minimum tlačítek. Za příplatek pak můžete mít až 12palcový virtuální kokpit s názvem Pure Panel a 10palcový dotykový displej multimediálního systému. Dobrou zprávou je, že Mokka si stále ponechala fyzický panel klimatizace, otočný ovladač pro hlasitost rádia a fyzická tlačítka pro vypnutí systému start/stop či asistenta hlídajícího opuštění jízdního pruhu. Mírným zklamáním je pro mě naopak to, že grafika virtuálního kokpitu je sice přehledná, ale je až příliš jednoduchá a nudná. Multimediální systém pak nepochopitelně umožňuje nastavovat teplotu ve voze, přestože je tu samostatný panel klimatizace. I když i s tím mám trochu problém – klimatizace ve voze je pouze jednozónová a panel je určen pro ovládání dvouzónové klimatizace.

Radost mi naopak dělala bohatá výbava vozu. Už v základu má Mokka takové věci jako LED světlomety včetně automatického přepínání dálkových světel, protikorozní systém, čtení dopravních značek, manuální klimatizaci, multimediální systém se 7palcovou obrazovkou a DAB tunerem či tempomat. A to není vše. V rámci příplatků a vyšších výbav umí Mokka nabídnout Apple CarPlay a Android Auto, automatickou klimatizaci, bezklíčkové odemykání a startování, hlídání mrtvého úhlu, adaptivní tempomat, adaptivní LED světlomety či dvoubarevnou karoserii.

Co se praktičnosti týče, tak vpředu je více než dostatek místa, ale zadní místa jsou určena spíše na kratší cesty, pro děti či pro odložení věcí. Vzhledem k tomu, že Mokka je městské SUV, tak mi prostornost přijde naprosto v pořádku. Mrzí mě ovšem vysoké prahy a vysoká nakládací hrana zavazadlového prostoru, který má objem 350 litrů. Logiku mi také nedává umístění tlačítka pro otevření kufru nad registrační značku a nikoliv na spodní hranu víka kufru. Výhrady naopak nemám ke kvalitě interiéru – Mokka je vyrobena z kvalitních materiálů a nikde nic nemlátí či nevrže.

Opel Mokka nabízí stylový, moderní a povedený design. Nabídka motorizací je v dnešním světě přísným emisních limitů pochopitelná a pro běžné ježdění naprosto v pořádku. Interiér je převratný, má dva velké displeje a bohužel několik ergonomických přešlapů. Cena nového Opelu Mokka začíná na 469 990 Kč za verzi 1.2 Turbo (100 koní) ve výbavě Edition a končí na 629 990 Kč za motor 1.2 Turbo (130 koní) s automatem ve výbavě Ultimate. Výše už se cena dostane jen díky příplatkům.