Test Ford Transit (2012): Jak se vlastně řídí dodávka?

Vždycky mě zajímalo, jak se řídí dodávka. Jezdil jsem s Dacii Duster i s Ferrari, ale sedět za volantem dodávky jsem do teď příležitost neměl. Jednu dodávku jsem si tedy vypůjčil v Auto ESA. A abych nejezdil s prázdnou dodávkou, tak jsem si jí vzal na test v době, kdy jsem musel vyklidit jeden byt. Do rukou se mi dostal Ford Transit 100T280 z roku 2012. Vzhled dodávky příliš rozebírat nelze. Je to prostě krabice. A říkat, že dostanete opravdu velký „kufr“ samozřejmě také nemá cenu. Ale několik jiných věcí mě při první zkušenosti s dodávkou zaujalo.
Ihned po prvním nasednutí mě překvapila výbava Fordu. Nečekal jsem, že ve čtyři roky staré dodávce najdu vyhřívané přední sklo, asistent rozjezdu do kopce, zadní parkovací čidla a tempomat. A samozřejmě nechyběla ani klimatizace, rádio a odemykání na dálkové ovládání. Mimochodem, skvělé je, že lze zamknout kabinu a nákladní prostor nechat odemknutý. Výbava testované dodávky mě překvapila natolik, že jsem si prohlédl několik další Transitů v Auto ESA. A i ostatní exempláře měli podobnou výbavu, takže testovaný kus rozhodně nebyl výjimkou.
Na výbavu Transitu si tedy nelze stěžovat. Snad jen podélně nastavitelný volant by se hodil. Sedačka řidiče jinak nabízí obvyklé nastavení, které známe z osobních aut. K dispozici je dokonce loketní opěrka. Stovky kilometrů v této sedačce si rozhodně dokážu představit. Hůře jsou na tom spolucestující na lavici, která již tolik nastavení nenabízí a sezení na ní není příliš komfortní. Sedí se hodně vzpřímeně.
Pojďme ovšem nastartovat 2,2litrový naftový čtyřválec a zjistit, jak se s Transitem jezdí. Dieselový motor se do Transitu montoval v mnoha verzích, naše má 74 kW. I když se řidiči dodávek tváří jako závodníci, tak výkon většiny na to nestačí. Stejně jako v našem případě. Pokud ale budete jezdit rozumně, tak vám výkon nikdy chybět nebude. Brzdou provozu rozhodně nebudete. Naftový čtyřválec je spojen s šestistupňovou manuální převodovkou, která je přesná a je radost s ní řadit. Nízká je i spotřeba, jenž se pohybuje mezi 7 až 8 litry, což nám příjde velmi slušné.
Musím přiznat, že jsem čekal nestabilní krabici, se kterou bude nuda jezdit. Jenže Transit se ukázal přesně v opačném světle. Motor kromě nízké spotřeby nabízí dostatečnou kultivovanost, převodovka je velmi dobrá a ovladatelnost též není vůbec špatná. Řízení jde zlehka a stabilita dodávky je bezvadná. I brzdy jsou téměř na úrovni osobáku. Moje první zkušenost s dodávkou je tedy velmi pozitivní. Mile mě překvapila bohatá výbava i jizdní vlasnosti. Jezdit s Transitem je pro mě nečekaně podobné jako jezdit s osobákem. Snad jen na zrcátka a výšku vozu jsem si chvíli zvykal. A navíc se na závěr musím přiznat, že mě jezdit s dodávkou docela i bavilo…
Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Auto ESA. Vozy Ford, které má Auto ESA v nabídce, naleznete zde.














