Kress: Musíme zvednout hlavu a bojovat dál – rozhovor
Židovice – Sezóna Mistrovství Evropy závodních tahačů si naordinovala měsíční pauzu. Trucky opět zaduní na přelomu srpna a září na autodromu v Mostě. Pro šéfa severočeské stáje MKR Technology Maria Kresse to díky domácí scéně bude jedna z těch důležitějších zastávek. V pořadí už sedmá, do konce šampionátu tedy zbývají poslední čtyři závodní víkendy. Ačkoli se letos jeho stáji nedaří podle představ, když pilot Adam Lacko je šestý a kolega Markus Bösiger sedmý, německý konstruktér nikdy nehází flintu do žita a i v těžkých chvílích se snaží myslet pozitivně.
Mario, sezóna se lámala v polovině července na německém Nürburgringu. Největší zastávka se koná ve tvé rodné zemi. Dokázal sis to díky tomu více užít?
Ano, letos jsem si ji vážně užil. Bylo teplo, svítilo sluníčko, počasí bylo prostě nádherné. Ne, opravdu, na Nürburgringu nebývá pěkně, vždycky tu prší a je zima, tentokrát bylo vše jinak. Bohužel to bylo všechno. Jediné, co bylo pěkné, tak jen počasí. Teď vážně, podstatný je pohled z týmu. Musím podotknout, že tým a lidé v něm jsou skvělí. Zkoušíme být nejlepší, ale bohužel naši soupeři jsou mnohem silnější než my. To nás také nutí více riskovat, takže zkoušíme různé kroky. Každý risk s sebou může přinést velké chyby, řadu dalších problémů nebo selhání. I to nás potkalo třeba s Markusem Bösigerem v posledním závodě právě na Nürburgringu. V sobotní části ale naproti tomu Adam Lacko odvedl výbornou práci, když vyhrál hendikepový závod. Doufali jsme, že to zopakujeme i v následujícím dnu, ale to se nám pódium vyhnulo.
Pak přišel Smolensk – jak jiná je právě ruská zastávka!?
Tenhle díl je velká výzva. Už samotné cestování do Ruska je v porovnání s ostatními závody po Evropě rozdílné, to jen najedete na dálnici a valíte až do cíle. Do Ruska je to zcela jiné, včetně samotného překonávaní hranic. Pro naši běžnou práci a co do cestování na ostatní závody je to zkrátka změna. Jak říkám, je to výzva se vším všudy a díky tomu si to všechno snažím užívat. Bohužel pro nás to nakonec byla jedna z nejhorších zastávek. Markus v sobotu dokázal parádně vyhrát, ale neděle byla zatraceně smolná. Adam měl hned v prvním závodě ošklivou nehodu, když mu prasklo odpružení a nekontrolovatelně naboural do Norberta Kisse. Každému v tu chvíli zatrnulo. Je štěstí, že se nikomu nic nestalo, ale pro Adama i Norberta to znamenalo předčasný konec víkendu. Ztratilo se dost bodů. Domů jsme odjeli hned, co to šlo, abychom co nejdříve setřásli pocity z tak strašně nevydařeného víkendu.
Po Smolensku přišla měsíční pauza. Jak bude vypadat?
Aktuálně děláme už od listopadu dnem i nocí. Kluci dostali volno, protože si všichni zaslouží vydechnout a načerpat nové síly. Všichni si musí odpočinout a trochu se odreagovat.
Je dost času na nějaké změny?
Měsíc vůbec není hodně času. Během toho volna se samozřejmě dá něco udělat, ale je třeba pamatovat, že ani konkurence nikdy nespí, takže jak a jestli bude tahle pauza nějak výhodná, uvidíme v posledních čtyřech závodech, tedy řekněme od Mostu.
Co lze očekávat od druhé poloviny sezóny?
Musíme si přiznat, že šampionát nemáme rozjetý tak, jak jsme si přáli, ale nikdy nebudeme házet flintu do žita a bojovat budeme až do konce. Následuje Most, který je pro nás důležitý především proto, že jde o domácí zastávku. Každému z týmu přijíždí přátelé a členové rodiny, aby je viděli živě v akci. Všichni si tu samozřejmě přejeme uspět a předvést svou práci. Po všech nezdarech musíme vždy zvednout hlavu a pokračovat. Uvidíme, jak se dokážeme připravit.
