Roman Vlas: od Fiatu po Octávii
Když jsem chtěl udělat svůj první rozhovor, tak jsem dlouho přemýšlel, s kým by to mělo být. Napadalo mě hodně známých jmen, ale ti všichni už rozhovory někdy dělali. Pak mě napadlo udělat rozhovor s někým, kdo nejezdí MMČR a ani MČR ve Sprintrally. Osobně si myslím, že jsem si vybral dobře, protože Roman Vlas je velice dobrý závodník, má bohatou jezdeckou kariéru a můj názor je, že je to i dobrý člověk. A tak jsme spolu udělali tento rozhovor, který se doufám bude líbit.
Jak si se k rally dostal? Kdy tě začala zajímat?
„Moje první zkušenost s rally byla na Vysočině, kdy se nám kousek za chalupou jela tenkrát ještě původní Rallye Tišnov, kamarád mi o tom tenkrát řekl a já netušil, jak takový rally funguje, ale rád jsem se jel podívat na jednu RZ s myšlenkou, že to bude něco jak závody na okruhu, který jsem párkrát u nás v Brně navštívil se svým tátou, to se ještě jezdilo na starém okruhu, Farinovou zatáčkou… to mne zaujalo. Návštěva první RZ mě, ale poznamenala tak moc, že si dodnes pamatuji přesně místo. První auto před sebou pořád vidím, jak proti nám z lesa šílenou, pro mě nepochopitelnou rychlostí vyletěl favorit, který se tak strašně kroutil při dobržďování před pravým odbočení na šotolinovou cestu, že jsem se upřímně bál a dodnes cítím, jak jsem se třásl a s hrůzou couval od „rzety“ směrem do zahrady za sebou…, byla to pro mě, ale tak výrazná vzpomínka která se mi vryla do paměti a já už bez rally nedokázal nikdy být… Zprvu jsme objížděli po celé republice všechny možné soutěže, třeba Barumka a podobné byl pro nás každoroční svátek ale pořád mi v hlavě hryzala otázka, jak to udělat abych se i já mohl alespoň na kousek svézt…“
Kdy jsi jel svoji první rally?
„Uplně poprvé jsem se svezl na soutěži Ve Stopě Valašské Zimy, to mohlo být tak v roce 1995? V úterý jsme koupili za pár korun Fiat Uno 1500. Do pátku jsme jej stihli při zkušebních jízdách natolik otestovat, že jsme na tom „prakticky“ vraku utrhaly čepy na ramenech, zničili už tak nefunkční tlumiče až jsme ve finále přetrhli rozvodový řemen, kdy jsme samozřejmě ventily s pístama seznámili hodně důvěrně. Ale v pátek kolem půlnoci jsme vyrazili směr Vizovice a ráno jsme startovali. Dodnes si pamatuji naše startovní číslo 106… a hned jsme byli na ČT (zahodili jsme v lese našeho „Uncka“ do lesa na ledové plotně!) “
Máš nějaký moment ze své kariéry, na který bys rád zapomněl?
„Na žádnou nepříjemnost, nebo něco podobného přímo, co by se mě a týmu týkalo, si nevzpomínám. Tak jsem ji už možná zapomněl, a nebo spíš nic vyloženě špatného jsem nezažil. Určitě je spousta nepříjemností, jako smolná loňská sezona, ale to je souhra nešťastných náhod a smůla, která se bohužel v roce 2012 projevila takovouto nešťastnou sezonou, ale věřím, že všechno už bude jen lepší a bez takovéto smůly.“
Máš nějaký sen, který by sis chtěl splnit?
„Tak snů je samozřejmě spousta, ale asi největší je svézt se někdy ve speciálu WRC,… ale to má asi každý,.. je to vrchol tohoto sportu a je úžasné pozorovat, co tyhle stroje dokážou. Všechny naše auta si sami stavíme a provozujeme, tak i kdyby se mi to nepodařilo, tak bych si třeba i na důchod chtěl postavit nějakou repliku WRC, třeba Octavii. Zatím sbíráme materiály a informace, pokud se, ale podaří časem sehnat dostatek financí, tak bych tohle měl pro potěšení opravdu rád, i když vím že závodit by s tím nešlo.“
Co děláš, když zrovna nezávodíš?
„Momentálně jsem zaměstnancem odtahové firmy tady v Brně, takže kolem aut potřebuju být… No když nejsem v práci, tak jsem od rána do noci v dílně a stavíme, vyvíjíme a opravujeme naše závodničky. Je to nekonečný boj, ale baví mě to moc. Ale nebýt všech kamarádů a známých, co se s náma na tomhle koníčku podílí, pomáhají a čase, co tomu obětují, nedovedu si představit, že by šlo něco podobného vůbec dělat…“
Příští rok budeš závodit s novým vozem, co to bude za vůz a co si od něj slibuješ?
„Je to pravda… Naše Felicie je sice už dostavěna asi do maxima, co jsme schopni pro ni udělat, je skvělá, máme z ní velikou radost, že se nám podařilo z ní udělat to, co z ní dnes je, podařilo se nám ji přesvědčit ke spolehlivosti, proto ji určitě ještě budeme na závodech střídat s Octavií… Tu jsme pořídili letos na konci sezony. Je to auto se kterým jsme opět prakticky na úplném začátku, bude se muset celkově přestavět a to i do nové karoserie… V roce 2013 s ní budeme samozřejmě startovat, ale především proto, abychom ji mohli testovat a vychytávat nedostatky a že je mít bude to je jasné už teď… Nedá se prostě koupit auto a myslet si, že bude fungovat a žádné nemoci nepřijdou. Bylo to tak s každým autem a s Octavií to jiné nebude. Těšíme se na to samozřejmě, budeme startovat ve vyšší třídě A3, jedná se o Octavii Kit Car, s motorem 2000ccm, 20V motor má výkon 245 PS, převodovka sekvenční Sadev 6st. Těšíme se, že to pro nás bude nová zkušenost a výzva…. je potřeba se někam posouvat a my proto děláme, co je v Našich silách. Bohužel je to všechno o penězích a to je brzda všeho.“
Rozhovor s Romanem Vlasem od Tomáše Kocoura
