Dvakrát 24 hodin v Le Mans… aneb s Buggyrou na závodech – video i foto update
Krásné starobylé francouzské městečko Le Mans, ležící necelé dvě hodinky jihozápadně od Paříže v regionu Pays de la Loire, je zejména v motoristickém světě pojem. Snem každého závodníka, bez rozdílu věku, zájmů či velikosti svého vozítka je svézt se po Circuit des 24 heures – legendárním okruhu s nejznámějším evropským závodem 24 hodin Le Mans. Na českého fanouška tu čeká několik překvapení a spoustu zážitků.
Příjezdovou silnici po obou stranách lemují parkoviště, respektive takové malé kempy. Francouzi, stejně jako Španělé či Italové, milují závody, a to všeho druhu. Pro ně závodní víkend neznamená pouze sledování co se děje na okruhu, ale pojímají to jako celorodinný víkendový výlet.
Depo není jen stanoviště závodních strojů, před a za jeho branami stojí nepřeberné množství stánků se všemi možnými suvenýry či nezbytnostmi pro správné povzbuzování svého oblíbeného jezdce či týmu. A pokud Vám vyhládne, své chutě uspokojíte na každém kroku. O Vaše děti bude perfektně postaráno v rámci animačních programů pro ty nejmenší, ti větší si mohou vyzkoušet různé pouťové atrakce či si zajezdit s autíčky na dálkové ovládání.
Majestátně vypadající startovní/cílová rovinka obklopená přeplněnými a fandícími tribunami (i za velmi nepříznivého chladného a deštivého počasí) je pro českého fanouška, zvyklého na chudou návštěvnost v Mostě či Brně (s výjimkou závodů Moto GP), prvním velkým šokem. Nechybí mexické vlny či hlasité fandění a povzbuzování. Návštěvnost je velmi pestrá, na závody trucků 24 Heures Camions (v rámci kterých se jely tři finálové závody sezóny – Evropský šampionát tahačů FIA, místní francouzské truckové závody a Euro-Racecar – Nascar Touring Series) se sjeli příznivci motoristického sportu ze všech francouzských regionů. A sobotní večer jim zpestří i zábavný program zakončený mohutným ohňostrojem.
Dostalo se mi neuvěřitelného štěstí a díky nevyzpytatelným cestám osudu jsem se mohla jako člen českého závodního týmu Buggyra – international racing systém účastnit ve dnech 13. a 14. října závodů trucků na okruhu v Le Mans. Poslední závody sezóny, ve kterých se do posledního dechu a kola bojovalo o konečné pořadí v evropském žebříčku tahačů. Ještě zdaleka nebylo na začátku víkendu nic rozhodnuto.
První dvě příčky již byly určeny pro dva Pány jezdce – Jochena Hahna a Antonia Albaceteho, kteří spolu ještě svedli bitvu o první místo. Ta se dočkala rozřešení již po prvním dojetém závodě, po kterém se již spokojeně mohl ze zisku titulu radovat německý závodník s jedničkou na kapotě, Jochen Hahn. Tomu se tak podařilo obhájit loňský zisk titulu. Vícemistr Evropy z roku 2011 Španěl Albacete tak opět skončil druhý.
Za nimi se ale strhla mela a honba za co nejlepším umístěním. Souboje mezi sebou svedlo hned několik jezdců, mezi kterými nechyběli ani dva čeští zástupci, snažící se o mety nejvyšší – Adam Lacko a David Vršecký. Po čtyřech velmi dramatických závodech, ve kterých velkou roli hrálo nepříznivé a měnící se deštivé počasí se nakonec o něco více štěstí usmálo na Adama Lacka, který se dostal na stupně vítězů a vystoupal na bronzovou příčku. Davidovi Vršeckému šlo v poslední závodní jízdě také o všechno. Po nevydařeném víkendu ve Španělské Jaramě chybělo k větší jistotě a spokojenosti pár bodíků, ale spravedlnost nakonec nebyla slepá a přiklonila se na stranu českého týmu. Největší konkurent, Švýcar Markus Bössiger neudržel své nervy na uzdě a jen díky jezdeckým chybám se připravil o konečné páté místo, které svou vervou a silnou vůli vydřel David Vršecký. Během víkendu se povedl šťastný rozjezd, a to díky krásnému druhému místu v sobotním odpoledním závodu, ale drama to bylo neskutečné, vyloženě až do posledních minut. A to doslova, jelikož zisk pátého místa se potvrdil až tři kola před koncem.
Letošní sezona tahačů nakonec pro české jezdce skončila spokojeností a úsměvem na rtech a na sladkou Francii budou mít jistě pěkné vzpomínky. Ani komisaři nebudou mít moc starostí se zápisem konečného pořadí, jelikož žádné změny se nekonají. Prvních šest míst obhájili stejní jezdci jako v loňském ročníku, přepisovat se tak nebude.
Všem jezdcům přejme do dalšího ročníku spousta dalších šťastných kilometrů a hlavně hodně zdraví a závodního štěstí. K tomu šikovné mechaniky, kteří se o závodní stroje jezdců starají ve dne v noci s mateřskou láskou.
Co závěrem dodat k závodům v Le Mans… kdo nezažil, nepochopí. Zážitky, na které člověk bude vzpomínat celý život a které mu zůstanou navždy ukryté v paměti. Snad bude ještě někdy příležitost se na další závody opět podívat… Už teď se těším na další motoristickou závodní sezonu !!!
Autor: Michaela Stránská
foto by Patrick Semlbauer
[nggallery id=287]
foto by Michaela Stránská
[nggallery id=289]
