Dodge Viper, aneb když se beran kamarádí se zmijí
Viper znamená v angličtině zmije. Mne jen napadá jestli je i to auto tak jedovaté. Nejspíše ne, ale jeho uštknutí nevede jen ke smrti. Vede k lásce až za hrob. Tuhle definici si později ještě rozebereme. Každopádně jestli jeho kousnutí je smrtelné, tak je i zároveň návykové. Pamatuji si na první jízdu v něm. Bylo to skvělé.Cítil jsem trochu pocit, který nahání hrůzu. Aby ne, když Viper je tak trochu Lamborghini na americký způsob a v dobách, kdy Lambo patřilo Chrysleru i opravdu bylo.
První zmiják sjel z linky roku 1991. Lidé zůstali v úžas ohromeni, jak když je zmije opravdu kousne. Auto co vypadá velmi divoce a je velmi, velmi rychlé. Jenže nápad pojízdného plaza je již z roku 1988, kdy byl představen šéfům Chrysleru. Jeho design má na svědomí Chryslerovo designové studio a původní myšlenka byla vyrábět novou verzi legendárního Shelby Cobra. Zatím to vypadá velmi dobře. Na Američany až moc dobře. V roce 1989 byl představen na mezinárodním autosalónu North American a lidé z něj šíleli. Chtěli ho a tak pan Sjoberg, který měl celou věc kolem Viperu na starost odmávl sériovou výrobu.
Sjoberg pochytal v útrobách automobilky Dodge 85 špičkových inženýrů, kteří prostě zařídí, aby to auto bylo takové, jak vypadá. Rychlé, nebezpečné, nespoutané a mnohem víc. Takže se zrodil Team Viper a nechť se dějí zázraky. Asi to tak slavné nebylo, když celý Team Viper naběhnul k tehdejším kamarádům z Lamborghini, jestli tam nemají nějakou V8. Dostali aluminiovou V10. Tento desetiválec měl sloužit pro velké trucky od Dodge. Asi na tom něco bude, když si dnes velký tereňák Dodge Ram můžete koupit i s motorem SRT 10 z Viperu. Líbí se mi ten opravdový odkaz celé té věci, jak Viper vznikal. Stejnak se pro otestování šasi použil osmiválec a teprve až do produkčních aut se dával desetiválec. Aby vše bylo tak jak má, tak Viper byl představen oficiálně jako produkční auto velmi nezvyklým způsobem. První opravdový Viper, který bude vypadat tak, jak ho znáte, jste poprvé mohli vidět při závodu Indianapolis 500, kde Viper byl jako Pace Car (v závodech Nascar jde o vůz, který má na starosti úvodní kolo závodu, protože automobily Nascar startují z letmého startu. Jinak plní funkci klasického Safety Caru, který vjíždí na trať při vážnější nehodě, aby zpomalil provoz na trati.) Hádejte kdo ten Pace Car tehdy řídil. Legenda Carroll Shelby osobně.
Auto jsi zájemci, kteří za hada chtějí utratit peníze, mohli prohlédnout v roce 1991. V roce 1992 byla doručena první auta majitelům. První generace Viperu měla 400 koní, maximálku kolem 270 km/h a nejmenší spotřebu 12 litrůn a sto kilometrů. Jakmile jste šlápli na plyn, tak to znamenalo, že máte ropné vrty. Jenže to nebylo jen o penězích. Bylo to hlavně o řidičských dovednostech. Musíte pochopit, že v autě bez ABS a ESP, kde máte desetiválec, který má být v těžkém tereňáku nemůžete jen tak šlápnout na plyn. Mnozí nepochopili. Mnozí zemřeli. Proto jsem psal, že Viper je láska až za hrob. Uštknutí hada nepřežije vždycky každý. Spousta aut skončila na vrakovišti a nebo se po nich jenom zaprášilo, když shořela. Již první generaci Viperu jste mohli mít i jako kabriolet s plátěnou střechou. Dostali jste auto, plátěnou střechu a videokazetu, jak ji nasadit a sundat. Od roku 1994 jste mohli v autě mít i klimatizaci. Takže žádný home videóóó ?
Druhá generace, která byla od roku 1996 byla už trochu jiný kafe. Opět to bylo celé zaměřené na závodění. Na první pohled je vám vše jasné, když se mrknete na dvakrát vyboulenou střechu. Je to proto, aby se vám i vašemu kamarádovi pohodlně sedělo. S helmou když jedete na okruhu. Viper RT/10 a jeho ostřejší verze GTS, byly opravdu nové vozy se starými rysy. Přepracovaný a odlehčený motor, odlehčené celé šasi. Auto získávalo větší přítlak a bylo tak dobré, že v oficiálních testech Auto Trendu porazilo Ferrari 355, Porsche 911 Turbo, Acuru NSX a další slavná jména. Porazil je úplně ve všem. Viper je opravdový fenomén. I když během své výroby dostal později ABS, byl stále velmi těžce ovladatelný. Proto byl třeba v závodu pomalejší než Porsche GT2, protože na Porsche vám stačili jízdní dovednosti průměrného jezdce. Na řízení Viperu vedle vás musel sedět Michael Schumacher, který vám radil a přitom vás musel osvítit závodní duch Ayrtona Senny. Tak těžké je uřídit Viper pod plným plynem. Když vám to nepůjde, svodidla u silnice vám dají brzo vědět.
Třetí generace, kterou Dodge vyráběl od roku 2003 nahradila jak klasickou verzi RT/10, tak i sportovnější verzi GTS z minulé generace. Se svolením Daimleru se Dodge zaměřil i na design a auto už nezapadá mezi minulé generace. Radikálnější, ostře řezaný design se i přes tak velkou změnu velmi oblíbil. Auto se přejmenovalo. Tehdy jste mohli mít „obyčejnou“ verzi RT/10 a ostřejší verzi GTS. Tím, že se obě verze spojili se i hezky spojilo označení na Viper SRT – 10. Desetiválec měl hodnotu 500 koní a maximální rychlost 305 km/h, ve verzi Mamba Edition dokonce 320 km/h. Opět se vše odlehčilo a udělalo se výkonnější tak, jak tehdy pokrok dovoloval. I když auto mělo svůj nový design, tak určité prvky se z předchozích generací objevili např. zadní světla ve stylu modelu GTS. Dodge nezapomněl na starší bratry z předchozí generace a tak první auto této nové řady sjelo z linky v nejslavnější kombinaci modré barvy a dvou bílých pruhů.
Od roku 2008 začíná historii Viperu jeho čtvrtá generace, která se pyšní jako vždy desetiválcem, tentokrát již ovšem o síle 600 koní. Na předělání klasického desetiválce se pro pro novou generaci podílel i McLaren. Motor, spojka, převodovka, vše bylo nahrazeno tím nejvýkonnějším a nejlepším řešením, jaké z hlav Dodge a McLarenu mohlo vzejít. Designově vypadá Viper velmi podobně předchozí generaci. Ovšem je již více prošpikován elektronikou. Předchozí verze Viperu, které měly výfuky pod dveřmi se potýkaly s problémy ohledně tepla, které ohřívalo kokpit. Viper to vše vyřešil jinou stavbou výfuků pod vozidlem. Tehdy si ho opět vzal do parády Motor Trend, aby ho opět porovnal s jmény jako Porsche 911 Turbo, Chevrolet Corvette Z06, Nissan GTR, Audi R8 a dalšími, aby zjistili, že je Viper opět dokáže roztrhat na hadry. Jelikož i po 3 generacích byl neříditelný bez zkušeností ostříleného závodníka, čtvrtá generace Viperu má proto jiný diferenciál, který i nagelovaným playboyům dává šanci nezničit hned auto při prvním průjezdu zatáčkou. V roce 2009 ovšem je oznámeno, že Viper bude v roce 2010 končit s výrobou. Udělala se poslední edice i po-produkční edice a zavíráme krám. Tehdy jsme se báli, že to bude navždy.
Jenže nemůžeš jen tak odstranit legendu. Legendy jsou tu pořád a je tu i nový Viper ! Od roku 2012 existuje pátá generace Viperu. Podle lidí z Dodge není Viper 2012 stavěn na žádném ze svých předchůdců. Když dealeři Dodge oslovili zákazníky, co by řekli na nový a silnější Viper, který bude mít i ESP a kontrolu trakce, tak jim mohli ruce utrhat. Jeho design, který se poprvé představil na New York Autoshow je takový… jiný… Světla bych udělal asi větší a více protáhlé a přední spoiler mi přijde na první pohled docela laciný. I tak je Viper docela hezké auto. Ne tak hezké, jako druhá generace, ale je prostě svůj. Sdílí jen myšlenku závodění, desetiválce a šílenosti i když ta šílenost už hodně vychladla. I tak Viper 2012 s vámi dokáže pěkně zacvičit. Má 640 koní a maximálku dost nad 300 km/h. Nejrychlejší verze obouvá i stejné pneumatiky, jako má Ferrari. Nejdůležitější změny jsou na tomhle autě dvě. První je v designu a druhá v elektronice. Světla jsou z LED technologie, řízení vozu pomáhá ESP a jiní pomocníci. Dokonce i tachometr je digitální. I tady je ovšem velká libůstka. Když se dostanete do omezovače otáček, tak se přes celý otáčkoměr rozsvítí nové logo Viperu. Převodovka je stále manuální šestikvalt, tak jak to bylo od první generace. Elektronika je teď již úplně všude a trochu to sune neotřelý Viper mezi Ferrari a Lamborghini. Jenže on je mnoho víc. Viper bude vždy stát vedle Corvette, protože tento americký – šílený styl tvořen Corvettami a Vipery je naprosto boží a tak chceme všechna auta. A nebuďte poserové a tu kontrolu trakce v novým Viperu nezapínejte !
Váš Petr „Grip Stig“ Horáček
něco navíc: Jméno Viper nese i stejnojmený americký seriál z devadesátých let. Jednalo se o model Viperu, který se uměl přeměnit na nezničitelný sporťák, který řídil hlavní hrdina. Mnozí by řekli, že se jedna o možnou reinkarnaci Knight Rideru. Na rozdíl od staré série Knight Rider, tento seriál disponoval špičkovými počítačovými efekty a to hlavně při přeměně vozu na nezničitelný sporťák, který byl stvořen, aby chránil zákon. Tyto efekty a triky nakonec zlomily celému štábu vaz, protože jediná přeměna auta v seriálu vyšla na cca 80 000 dolarů.
