Mario Kress: Věřím, že dokážeme velké věci
Židovice – Půlka sezóny evropského šampionátu závodních tahačů je dávno pryč a teď si truckeři užívají měsíční volno. Na programu je osmý podnik až v prvním zářijovém víkendu na domácím autodromu v Mostě. Je tedy čas trochu bilancovat, přemýšlet a také pracovat na dalších inovacích. V jakém stádiu spokojenosti se momentálně nachází severočeská stáj MKR Technology prozradí její šéf a uznávaný konstruktér Mario Kress.
Mario, půlka sezóny je pryč, jaká je s ní prozatím spokojenost?
Popravdě řečeno, chtěli jsme mnohem víc. Teď se pereme „jen“ o bronz, ačkoli jsme toužili po zlatu, které je už hodně vzdálené. Přes zimu jsme makali a věřili, že letos zaútočíme na individuální titul. Už při prvním závodě jsme ale zažili poměrně dost velký šok, když jsme viděli, jak nám MANy s Hahnem a Albacetem ujíždí. Lhal bych, kdybych řekl, že jsme se třetí příčkou spokojeni.
Čím to, že přišlo takové překvapení?
Většinou jsem dobře věděl, co naši konkurenti přes zimu udělali. Byl jsem dobře informovaný. Vědět, co děláme my a na čem pracuje konkurence, je přece jen jedním z klíčových bodů úspěchu. Letos u MANu bylo poměrně ticho, takže jsme zrovna netušili, co se tam děje a pak jsme byli opravdu nemile překvapeni. Hlavně na prvním závodě v Istanbulu jsme se nestačili divit. Šokoval nás rozdíl na jednom kole, který byl náhle jedna sekunda, což je opravdu hodně. Pracovali jsme tedy na tom, abychom se zlepšili a dohnali naši konkurenci. Šli jsme dopředu závod od závodu a na Nürburgringu jsme to stáhli na tři až čtyři desetiny na kolo. Nürburgring byl navíc dost specifický svým počasím. S Adamem jsme vyhráli v hlavním závodě v sobotu, když byla trať mokrá a pršelo, ale povedlo se vyhrát i Oestreichovi v neděli na suché trati. Značí to, že nejsme dobří jen na mokru, jak se říká, ale umíme to také na suchu. Teď na posledním závodě ve Smolensku si naše tahače už poradily i s šíleným vedrem, se kterým jsme třeba dříve hodně bojovali. Jdeme krůček po krůčku.
Museli jste tedy začít více riskovat při nastaveních?
Když se dělá nějaký vývoj během sezóny, k čemuž jsme byli nuceni přistoupit, tak to také souvisí s nějakým rizikem, kterým je nedostatek času, nebo naopak změna, kterou uděláme, bude ve finále k horšímu. To už je risk, protože se změna vyzkouší na trati. Doteď jsme bojovali s nedostatkem času, neměli jsme čas na testování. Protože každý druhý víkend se závodilo, k tomu cestování a vývoj. Po Smolensku jsme si všichni dali úplnou pauzu, ale naším cílem je být konkurenci co nejblíže na nadcházející zastávce šampionátu doma v Mostě a na konci sezóny bychom chtěli být s ní už na stejné úrovni. Díky tomu budeme mít materiál, se kterým budeme moci přes zimu pracovat a připravit se na sezónu 2013.
MAN má trochu jinak postavenou koncepci, nechystají se tedy i nějaké změny u Renaultu?
Víme, že v této sestavě a v této podobě s tím velmi bojujeme, takže už před Nürburgringem jsme začali diskutovat a projednávat, co bychom mohli změnit, abychom na příští sezónu byli ještě lepší – diskutuje se, že se udělá jakási restruktura jak u nás, tak právě i u Renaultu tak, abychom byli na stejné úrovni jako MAN. Už teď se připravujeme na sezónu 2013. Cílem tedy je být příští rok na stejné úrovni, jako je MAN. Opravdu bychom si přáli získat nejen titul v týmech, ale také už i v jednotlivcích.
Jaká je spokojenost se třemi piloty?
Všichni tři piloti jsou zcela odlišní, to je jasné. Máme Markuse Bösigera, se kterým spolupracuji více než deset let. Máme Adama Lacka, se kterým jsem pracoval už kdysi za času Buggyry, se kterým jsem jel několik závodů. Adam je mladý kluk, který se zlepšuje závod od závodu, je v něm velký potenciál, má talent a navíc velmi dobře zapadá do týmu. Věřím, že Adam nám v budoucnu ukáže ještě velké věci. Markus Oestreich je opravdu velký profesionální jezdec, závodí celý svůj život, je velmi dobrý nejen závodní, ale také testovací pilot, protože dokáže dát velmi dobrou zpětnou vazbu. Co nám velmi pomáhá, tak že všichni tři piloti mají úplně jiný styl jízdy. Trucky se proto nastavují pro každého pilota a jeho stylu, díky tomu můžeme zlepšovat jejich celkový vývoj, protože díky tomu máme více informací. Všichni tři jezdci se mi navíc loni v Mostě postarali o nejsilnější zážitek mé čtyřiadvacetileté kariéry, když najednou vystoupali na pódium a celé stupně zářily jen našimi barvami. Byl to historický moment, který se nikdy nikomu nepovedl. Jsem rád za sestavu, jakou v týmu máme, a věřím, že všichni fanouškům ukážeme ještě velké věci.