Trial Kladno, prostě první závod letos
- Zdroj: www.quadmania.cz
Tentokráte z pohledu pořadatele, které bereme my závodníci jako samozřejmost. Letos jsem neměl v plánu závodit , ale trial co jsem zažil loni, jako jedinečný podnik v republice, ve mně nechal vzpomínky na bezva partu nadšených lidí do tohoto druhu závodění. Jedná se jak o pořadatele tak o závodníky. Přiznám se, že se mi moc nechtělo, říkal jsem si: „Co tam budu dělat? Budu tam jen do počtu!“ Nakonec nadešel den odjezdu a jako minule jsme ses Henkelem domluvili ráno v 5.00 u Devíti křížů.
Odjíždíme jako dvojčlenná kolona a po sedmé hodině jsme na místě. Dívám se a už vidím první tratě… No mazaně zase udělané! Jak už jsem říkal, prostě oni to umí! Prvotřídně připravené čtyři tratě a ještě komplikovanější než minulý rok. Přicházíme se se všemi pozdravit. Prvně nás vítá Pipip, přijeli sem pomáhat celá rodina. Mám tentokrát i vyprošťovacího psa, kdyby se někdo zahrabal. Další překvapení je, že kromě našich nových závodníků přibyli dva závodníci z Izraele, a už je z toho mezinárodní soutěž. Je vidět, že se nám ta rodina rozrůstá a to je dobře, hlavně po počátečních zvěstech, že je letošní trial ohrožený. Jestli budete chtít nějak organizátorům poděkovat za tento skvělý podnik zúčastněte se dalších závodů. Konečně se nám sjeli všichni závodníci a může začít rozprava. Dostávají nové identifikační karty pro snadnější zapisování bodů a mohou si v průběhu závodů chodit na počítač do depa kontrolovat stav, jak na tom jsou s body. Ukázalo se, jak dobře je tento nový systém vymyšlený. Občerstvení je také připravené a může se začít.
Začíná se na trati 1. A 2.
První se na start připravila Polárka Scrambler XP 850 – vidím ho poprvé naživo – krásně ten kopec vyletěl nahoru a já poprvé pomáhám na trati. Při náklonu, kterým jede dolu se ho snažím přidržovat, zdá se mi, že se musí každou chvíli převrátit. Jezdec vidí mou přehnanou snahu a přesvědčuje mě, že je to dobrý: „Neboj, to se neutrhne.“ Pouštím ho, ale jistý si na rozdíl od něho nejsem. Je mi jasné, že se většina z vás teď směje, ale pro mě to byla nová zkušenost a jak mi někdo řek, zbytečná obava o jezdce. Ale od toho tam jsme, zabránit těžkým pádům, nejen od hlášení jestli se někdo dotkl tyče! Za celý den jsem byl jen na dvou tratích, více jsem nestihnul, ale řekl bych asi ty nejhorší tratě.
Pří výjezdech na jedničce trati některé kolky nedojely na vrchol, a před vrcholem se zahrabaly, nezbylo, než je vytahovat navijákem. Jen Luban udělal nahoře svíčku, naštěstí kolega zachytil jeho kolku, tak na něj nespadla. Jinak trať dojel už bez problémů. Ještě jsem chtěl vyzdvihnout z mého pohledu jezdce z Accessem Max 4, který měl tu drzost tyto tratě zdolat, Izraelský jezdec kolem nás projel jako kuna skalní, než jsem se stačil otočit byl dole a už jezdil spodní část jedničky. A to samé dělal i na druhých tratích. Honza Dvořák ukázal tátovi, že žák je lepší než učitel, a tak to má být. Celou trasu jel s ledovým klidem a sebekontrolou. Další takový byl Michall -dělal jako by jel po rovině a ne v náklonu 45 stupňů. Prostě dokázal i na jiném stroji dojet pro první místo. Dole na jedničce to trochu okecal, ale to na věci nic nemění, že je dobrej! Stejně si vedl i na dalších tratích.
Na nových jezdcích bylo vidět nadšení i tréma, avšak zvládali jízdy dobře a bez výmluv. Patří jim uznání! Také třeba s Hymasem, který jel tentokráte dobře a nelezl po stromech, přijeli další noví závodníci. Jako Pajko s kočkou jel hezky a Romis s TGB projeli vše co se dalo. Muselo dát hodně práce tato tratě udělat, jelikož je museli pořadatelé sami projet a vyzkoušet, jestli to je vůbec možné projet. Nakonec se ukázalo, že tratě projeli všichni a každý si místy sáhnul i na dno svých sil, a někteří i na dno svých možností. Viděli jsme hromadu prvotřídních jezdců, o kterých se tu nezmiňuji jménem, ale kdo jezdil tyto a minulé závody, těm to nemusím psát. Bez těchto jezdců , kteří táhnou triál by to prostě nešlo. Johaník si trochu pošramotil nové polepy na slonovi a ten ho taky zlobil špatnými starty. Když to tak sečtu a podívám se na první závod, tak to bylo perfektní ze strany pořadatelů i závodníků.
Asi budu muset koupit stroj na závodění, abych mohl příští rok jezdit taky. Záviděl jsem jim a zároveň jsem zažil nový pocit, kde má člověk obavy o ty druhé, ty kteří nasazují svůj krk na to, aby se umístili co nejlépe, a nebo jen proto aby mohli jet a zúčastnit se. Třeba jen pro zábavu. Teď najít sílu a dojet další celý ročník. Vše je o lidech!