Michal „Indi“ Dokoupil #3 cíle pokořeny!
30.-31.5.2014
Poslední tréninkové dny se nám úplně perfektně vydařily a to nejenom počasím. Indiánovi se totiž podařilo zajet suprové časy a zároveň překonat svůj dosavadní rekord na šestistovce, který byl 19:03.
V pátek dopoledne jsme s holkama přichystaly oběd a poté vyrazily do Douglasu na kávičku. Pánové mezitím opět připravovali Yamahu R6 na odpolední trénink. Lightweighty jsou nahlášeny až na sobotu, takže se bude Michal snažit dát co nejvíc kol.
Indi najel do prvního kola a hned na prvním úseku měl hodně dobrý čas. V Ramsey už jsme pomalu odhadovali, že to bude určitě někde na hranici devatenácti minut, a jakmile prolítl startem, celkový čas se ukázal na hodnotě 19:01! Paráda!!! Indi překonal svůj rekord, a to navíc v kole s pevným startem! Poté ale zajel do depa kvůli prasklému plexi od kamínku a musel chvíli počkat, než mu jej Aleš s Lukášem a Adamem vymění.
Ve druhém kole s pevným startem nebyl mezičas na Glen Helen lepší. S napětím jsme sledovali, co se bude dít dál, ale pak na Ramsey zůstal mezičas o cca deset vteřin horší, takže nám bylo jasný, že to bude mít nějakou příčinu. Na to jsme si ale museli počkat, až se Indi vrátí do depa. S napětím jsme sledovali obrazovku livetimingu, protože Indi jel v dalších úsecích přeci jen zase lépe, ale celkový čas zastavil na 19:11.
„Hned od začátku se mi tam motal Vick de Cooremeter na BMW a dlouho se mi ho nedařilo předjet, takže jsem dost ztratil. I tak jsem se ale chystal do třetího letmého kola, kde jsem měl šanci zlepšit si ještě pozici. Na Glen Helen jsem měl ve třetím lapu už o šest vteřin náskok na svoje první kolo, takže by to bylo 100% pod devatenáct, ale pak mě zbrzdily žluté vlajky kvůli nehodě na Greeba Castle, kde havaroval Neil Champion, a já tak zase vše co jsem nahnal, ztratil. Byl z toho čas v cíli 19:02.“
Indián ještě stihl najet do čtvrtého kola, které bylo opět s pevným startem. Ze začátku na tom byl o pár vteřinek lépe, ale ty cca v polovině okruhu zase ztratil a nabral malinkou ztrátu na svoje první kolo. V cíli byl s časem 19:03. Sice jsme se dnes nedostali, tam kam Indi s časem chce, ale nebýt dalších okolností, už by to tam bylo a to je hodně silnou motivací hlavně do pondělního závodu, kam se tak kvalifikoval do první třicítky a startovat bude z 28. pozice.
V sobotu se odjely první závody, TT Superbike a TT Sidecars. Hned po nich odpoledne byly vypsány tréninky všech sólo tříd, takže jsme připravili jak šestistovku, tak i supertwin. Ani jsem se nestačila v press centru pořádně rozkoukat a vidím Lenku za oknem, jak na mě mává, že už je Indi na trati. Michal vyrazil do prvního kola na twinu a evidentně si pohlídal, aby vyjel jako vůbec první ze třídy Lightweight, protože se mi na mezičasech objevoval zásadně jako první. I když jeho topspeedy nepatřily na Sulby mezi ty nejvyšší, bylo vidět, že na twinu letí a čas po průjezdu cílovkou ukázal hodnotu 20:13. Ve druhém letmém kole ale začal tahat ještě mnohem víc a každý úsek jel o několik vteřin líp. Málem jsme ani nedýchali, když už byl za Cronk-ny-mona, protože to vypadalo, že by se mohl dostat pod dvacet minut, a to už je twina luxusní čas….. 19:58!!! Začali jsme jásat, protože to asi nikdo z nás úplně neočekával, i když jsme si to všichni přáli! Šestá pozice ve výsledcích už byla jen třešinkou na dortu. Chtěla jsem se jít zeptat, jak se mu jelo, ale najednou kolem mě prolítl jako raketa na R6, protože se ještě snažil stihnout jedno kolo před koncem tréninku. Počítač jsem sice už zavřela, ale pomohl chytrej telefon a mohli jsme tak dál sledovat Indiho na trati. Jak jsem tak koukala na ty průjezdy jednotlivými úseky, říkala jsem si, že jede nějak svižně, a dokonce snad ještě o něco lépe než včera, ale pak mi spadl internet a konečný čas jsme nevěděli. Jakmile Indi dojel do cíle, tak jsem se šla raději podívat ještě na výsledkovou tabuli, i když nikdo z nás žádný překvapení úplně neočekával……no a tam zářilo vedle Indiho jména 18:58….cože? Nekoukám někam vedle? Ne…57, Michal Dokoupil, SSP a 18:58…..osmnáct padesát osm?!?! A s pevným startem?! JE TO TAM!!!
„Všechno parádně šlapalo! Cítil jsem se na motorce skvěle, měl jsem radost z času, který jsem zajel na twinu, počasí bylo libový, převody na motorce přesný a motorka byla perfektně připravená. Sám jsem nečekal, že zrovna dneska to tam padne, ale mám z toho fakt obrovskou radost, že v jeden den se nám podařilo dosáhnout hned dvou met, který jsme si tak nějak vytyčili, a všichni doufali, že se nám je podaří překonat. Už jsem si říkal, že to padne asi až v závodě, ale tohle mě perfektně naladilo, protože teď už jedem stabilně na hranici devatenácti minut a to je jak v celým týmu MIRT, tak i u mě osobně neskutečný pokrok. Tímhle chci všem poděkovat za odvedenou práci, protože bez nich by to nešlo, a i když nepatříme mezi velký týmy, MIRT se tady rozhodně neztrácí!
Večer jsme to pak šli celý Motopoint Indi Racing Team oslavit do naší oblíbené hospůdky Cat With No Tail dobrou večeří. Po cestě jsme potkali zpěváka ze skupiny Prodigy, se kterým se Indián zná už z předchozích let. Keith Flint tady má dokonce letos svůj vlastní tým. V Cat with No Tail jsme při večeři koukli ještě na záznam ze závodu Superbiků, kdy vyhrál Michael Dunlop před Guy Martinem a třetí byl Conor Cummins, což bylo tak trochu překvapením. Bruce Anstey sice na bednu nedosáhl, ale zase zajel nový traťový rekord! Trenér potvrdil svoji věkovou katergorii pěti let a vybarvil si pár omalovánek, no a teď už jen čekáme, až nám vypukne závodní týden!
