Vzpomínka na největší českou moto legendu – František Šťastný

Včera jsme zabrouzdali do historie roadracingových závodů ve světě a k největšímu legendě vůbec, dnes se přesuneme do našich vod a podíváme se na život našeho nejlepšího jezdce, Františka Šťastného.

František Šťastný začal svůj motocyklový život pádem. Zní to možná zvláštně, ale prý jako malý spadl z motorky, když ho jeho otec vezl. Díky bohu, že ho to spíše neodradilo, ba naopak. Bohužel do role vstoupila válka tudíž motocykly nebyly k dispozici a tak začal aspoň závodit na kole. Po válce se k motorkám vrátil a sehnal si starším stroji značky DKV, se kterým se také poprvé vydal na závod. Jelikož mu ale bylo pouhých 20 let a neměl řidičský průkaz, půjčil si bratrův za kterého jezdil. (Jak dojel se mi bohužel nepodařilo dohledat)

motocykl DKV

Tento stroj mu ovšem dlouho nevydržel a tak si polepšil na tenkrát hodně rozvinutý, ale ne zrovna nejnovější motocykl značky Norton. Tento stroj s označením „Blesk Speciál“ byl pro Františka přelomový. V roce 1952 se s ním umístil ve velké ceně Československa na 7.místě . V té době se o Františkovi začalo mluvit a začínal se probojovávat k jezdcům jako Antonín Vitvar nebo Gustav Havel, oba sedlající motorky značky Jawa. Netrvalo dlouho a Jawa se začala o Františka také zajímat. Zanedlouho se stal továrním jezdcem závodu Jawa, kde musel každý den najet s motocyklem 200 km a poté popisovat jeho chování. To ho ovšem dvakrát nebavilo a tlukot závodnického srdce na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1954 se domluvil s Jawou a postavil se na startovní rošt velké ceny Československa po boku Havla a Štajnera. Při svém debutu v barvách Jawy, dokázal v 250cc zvítězit a v 500cc dojet třetí. To doslova nakoplo Františkovu motocyklovou kariéru.

Na dlouhou dobu se tak stál králem motoristického sportu nejen v Československu, ale po celé Evropě. Do roku 1966 stihl nasbírat 4 tituly velké ceny. Poté se František částečně přesunul na Tourist Trophy (TT) do Británie. Tam závodil sice už v roce 1957, ale tehdy se nejel hlavní okruh, nýbrž zkrácený … přesto ve 250cc obsadil 12. pozici. Nejlepšího výsledku dosáhl v 350cc v letech 1962 a 1963, kdy se dvakrát za sebou postavil na bednu a to na třetí místo, tohoto nejprestižnějšího roadracingového závodu.  Díky své povaze, se stal mezi publikem velice oblíbený a v roce 1967 se dokonce dostal na titulní stranu výroční publikace TT.

V závěru své kariéry se František Šťastný neodporoučel do důchodu, nýbrž stále vytrval u svého celoživotního koníčka a vášně, motorismu. V devadesátých letech se dokonce několikrát účastnil Fiesta Cupu. Mezitím byl také sportovním komentátorem a svými velkolepými znalostmi, zkušenostmi a příběhy, nás zásoboval až do roku 2000, kdy ve věku 72 let zemřel na selhání srdce.

Dokument o životě Františka Šťastného z produkce ČT

foto by: Martin Dasek