Happy Bday Richard Burns
Legenda rally sportu Richard Burns by dnes oslavil 43. narozeniny. Pojďme tedy společně zavzpomínat na jeho příběh.
Richard se narodil 17. ledna 1971 na soutoku řek Temže a Kennet ve městě Reading. Už od útlého věku nasával atmosféru závodu, neboť ho otec brával sebou. Poprvé usedl za volant v osmi letech. Svou první jízdu absolvoval na poli se starým Triumphem 2000. I když přes volant moc neviděl, zalíbilo se mu to natolik, že otce přemlouval k dalším jízdám. Podstatným a možná klíčovým okamžikem byla návštěva školy pro závodníky, kterou podstoupil v patnácti letech. Už po prvních dvou hodinách měl jasno. Budu závodníkem. Velkou oporu nacházel ve svém otci, který ho podporoval, jak jen to šlo. Přihlásil ho do klubu pro mladé závodníky a každý víkend s ním dojížděl do závodní školy. Vrcholem pak byla koupě starého Talbota Sunbeam, který přestavěli, a Richard se s ním začal učit závodit.
Když mu bylo osmnáct a řidičák neměl ani týden, přihlásil se do svého prvního závodu. Šlo pouze o regionální soutěže, kterých v začátcích absolvoval nespočet ale už i tam dosahoval velice kvalitních výsledků. Další podstatným okamžikem jeho kariéry bylo setkání s Davidem Williamsem. Úspěšného obchodníka uchvátil svými výkony a pomohl mu nastartovat karieru.
V roce 1990 se Richardovi dostává do ruky Peugeot 205 GTi se kterým startuje v britském mistrovství. Zlepšuje se závod o závodu a tak mu jeho přítel David zajišťuje první start v mistrovství světa, domácí RAC Rally. Richard usedne do Peugeotu 309 GTi a dokončuje na 28, místě absolutně a třetí v N3. V následujících letech pokračuje ve stejném stylu. Jede britský ,,mistrák“ a na závěr roku RAC.
V roce 1991 usedá po boku Richarda Robert Reid. Nikdo jiný už ho po zbytek kariéry navigovat nebude. Společně pak RAC Rally dokončují na 16. místě a svou třídu vyhrávají.
V roce 1993 Richard zažívá přestup do týmu Prodrive kde se setkává s Alisterem McRae. S lepší technikou, kterou mu teď je Subaru Legacy RS třídy A8 se zlepšuje závod od závodu. Stává se nejmladším britským šampiónem v dějinách. Richard už má dost závodění na ostrovech a střádá plány na zahraniční závody. V následujících dvou letech startuje jen na několika závodech MS se Subaru Impreza. V roce 1995 dosahuje prvního velkého úspěchu v MS, dojíždí třetí na RAC Rally.
V roce 1996 přestupuje Richard k Mitsubishi. V prvních dvou sezonách absolvuje jen vybrané podniky MS a to většinou ty asijské. Jeho náčiním je teď Mitsubishi Carisma GT.
V roce 1998 se stává teamovou dvojkou když kryje záda Tommimu Mäkinenovi. Konečně absolvuje kompletní seriál MS. Uspěný je již při třetí soutěži, kterou je Safari Rally-bezkonkurenčně vyhrává. Na závěr roku si připisuje ještě jedno vítězství. Vyhrává britskou rally.
V roce 1999 přichází změna. Richard se vrací k Subaru a ani netuší, že právě zde dosáhne svých největších úspěchů. První polovina sezony mu moc nevychází. Nemůže si zvyknout na auto a startuje především na asfaltu, který v lásce moc nemá. Avšak v druhé půlce sezony zajíždí skvěle. Vyhrává v Řecku, Austrálii a opět ve Velké Britanii, k tomu přidává ještě tři druhá místa. Kdyby nebylo dvou odstoupení kvůli technické závady byl by mistrem světa. Takhle končí sezonu jako vicemistr.
V roce 2000 je vše jinak. Z prvních šesti závodu vyhrává tři. V průběžném pořadí se objevuje jméno Burns na samé špici. Smolná byla druhá půlka, po třech nedokončených závodech se před Richarda dostává Marcus Grönholm. Ještě před posledním závodem má však šanci na titul. Domácí RAC znovu vyhrává, ale Grönholm si druhým místem dojíždí pro titul mistra světa. Burns je opět druhý.
Rok 2001 je zvláštní a vůbec nezačíná nějak dobře. Po čtyřech soutěžích má na kontě jen tři body. Vyhrál až na Novém Zélandu, k tomu si připsal čtyři druhá místa. V jeho prospěch hrála nestabilní forma svých soupeřů. Před posledním závodem sezony vedl McRae, bod za ním byl Mäkinen a třetí Burns se ztrátou dvou bodů. Rozhodovalo se tedy až na ostrovech. Mäkinen i McRae havarují, Burns si třetím místem připisuje čtyři body a získává titul mistra světa. Získal pouze 44 bodů při čemž v roce minulému 60 bodů stačilo pouze na druhou pozici. Richard se tak stává prvním anglickým mistrem světa.
V roce 2002 odchází od Subaru k Peugeotu. Subaru s jeho odchodem nesouhlasí a uplatňuje opci. Nakonec došlo ke kuriózní situaci, Richard s Robertem byli nominování jak za Subaru, tak i za Peugeot. V sezoně pak ani jednou nevyhrál. Čtyřikrát byl druhý a půlku závodu nedojel, i když to nebyla jeho chyba. Celkově tak končí pátý, na druhého Solberga mu chybí tři body.
V roce 2003 se mu taky nedaří vyhrát, dojíždí dvakrát druhý a pětkrát třetí. Po deseti závodech však vede tabulku. Z následujících třech asfaltových podniků si odváží jen tři body a propadá se na čtvrté místo. Rozhodovat se tedy mělo ve Walesu. Richard měl stále teoretickou šanci na titul. Do soutěže však už neodstartoval …
Cestou do Walesu Richard kolabuje ve svém Porsche. Vedle něho sedí Markko Martin který vůz bezpečně zastavuje. V nemocnici se pak Richard dovídá zdrcující zprávu. Vyšetření prokázala rakovinový nádor na mozku. Od této chvíle si za volant už nikdy nesedne. Ani jeho zmiňovaný návrat k Subaru se už nikdy neuskuteční.
Okamžitě začala intenzivní léčba. Miliony fanoušku po celém světě stály při něm a doufaly spolu s ním v brzký návrat do závodní sedačky. Opak však byl pravdou. Nádor na mozku byl agresivní a jeden z nejhorších, který může člověka napadnou. Richard bojuje, absolvuje několik chemoterapií, radioterapií a ozařování. Nádor však začíná pomalu vítězit.
V roce 2005 se lékaři rozhodnout přistoupit k poslední šanci Richarda uzdravit, operace. Ačkoliv lékařský team se nechal slyšet, že operace byla úspěšná, nádor se objevuje znovu. Richard umírá ..
Na sklonku léta se objevuje na veřejnosti. Připoután na invalidní vozík a při pohledu na něj snad každý poznal, že je na tom špatně. Jen jeho nejbližší vědí, že se loučí s fanoušky. Všichni kolem něj vědí, že se blíží konec. Veřejnost však stále žije v domnění, že je léčba úspěšná. Richard umírá 25. listopadu 2005, přesně v den kdy před čtyřmi lety získal svůj jediný titul mistra světa.
Na slova Richarda snad nikdy nikdo nezapomene „Od svých patnácti let jsem nechtěl dělat nic jiného, než jezdit rally. Nechtěl jsem být mistrem světa. Chtěl jsem jen umět řídit auto tak, jako to uměli ti nejlepší. Prostě jen umět jezdit, nic víc.“ Splnil sis svůj sen Richarde …
