Michal „Indi“ Dokoupil na Isle of Man 2013 – pondělí a úterý

3.6.2013 pondělí první závod supersportů

Supersporty byly nahlášeny na 10:45, takže to znamenalo vstávání pro tým v sedm a pro Indiána mezi osmou a devátou, aby se stihl v klidu rozcvičit a nachystat si věci jako přilbu, kterou si zásadně čistí a připravuje sám. Tentokrát se mi zdálo, že není ani trochu nervózní. Startovalo se na čas bez odkladu, protože vyšlo ideálně počasí. Bylo sice pod mrakem, ale po celém okruhu a nefoukal vítr, což je spíše výjimka. Tentokrát jsem byla moc ráda, že nemusím být na Pitstopu. Dostala jsem family ticket na Grandstand, takže jsem byla mezi manželkami a přítelkyněmi a vůbec rodinami ostatních jezdců. Na počítači mi fungoval Livetimming, takže jsem měla lepší přehled, než kluci na Pitu, kteří se museli spolehnout na skautíky. Ti otáčeli šipkou na průběžnou pozici jezdce a s odstupem času vyvěšovali čas jezdce. Věděla jsem, že je Indi už v posledním sektoru, a odhadem jsem očekávala čas někde okolo devatenácti minut a půl, případně více. Najednou koukám do počítače, kde mi bliklo, že Michal Dokoupil je ve druhém kole…říkám si, to přece není možný, ale to už se mi rozsvítila i jeho rychlost na Grandstandu a čas s pevným startem 19:12…já ho nestihla a nevšimla si, že projel! Celou dobu se pohyboval na 29.místě a ztrácel trochu víc akorát v sektoru od Ramsey, takže v horách. Ve druhém kole držel pořád super tempo až na to, že mi zůstal „svítit“ na Livetimmingu nějak moc dlouho za Ramsey. Všichni jezdci okolo něj už byli na Bungalow, jenom Indi zůstal v sektoru za Ramsey. Tušila jsem, že se něco děje. Mechanik Davy odešel z Pitstopu, a tak jsem utíkala za Indiho trenérem Michalem, který stál pod Grandstandem a evidentně zase hledal kluky z Pitstopu. Jak jsem k němu doběhla, už mi hlásil, že mu Indi volal, protože tentokrát už mu pro jistotu s sebou lepíme na motorku telefon. Řekl akorát, že je v pořádku a opět závada motoru. Alespoň jsme měli jistotu, že on je v pořádku. Indiho přivezl Golf GTI, který tu jezdí okruh za 26 minut, a až do večera jsme čekali na svozák s naší motorkou, protože se potom jely ještě další závody. Svozák vyložil naši motorku a ještě Yamahu Connora Cumminse, který také pro závadu nedojela a to jak Supersporty, tak i litrové Stocky. Vzhledem k tomu, že už to byl náš druhý motor, protože jeden jsme měnili už po čtvrtečním tréninku, dostali jsme se do situace, kdy bylo třeba si rozmyslet, jaké máme další možnosti a jestli vůbec Indi ve středu do závodu nastoupí. Rozhodli jsme se ale, jen tak to nevzdat! Ještě v noci Aleš rozdělal oba motory, abychom zjistili stav, a zdali bude možné případně z nich během úterý poskládat jeden. Defintivní rozhodnutí nechal tým ale až na ráno.

„Už v prvním kole jsem dojel velmi brzy jezdce před sebou s číslem 47, kterého mi dalo velkou práci předjet. V tak vysokých rychlostech, pokud není motorka opravdu výrazně výkonnější, si musí každý strašně dobře rozmyslet, jestli a kdy začne předjíždět, potože ten první nemusí do poslední chvíle o tom druhém vědět a jezdí se od kraje ke kraji hodně přes dvěstě. Cítil jsem se dobře, a to jsem ani netušil, že se mi oproti tréninku podařilo tak snadno snížit čas o víc jak půl minuty a to dokonce se slabším motorem. Ve druhém kole jsem až po Ramsey necítil žádný problém do chvíle, než jsem začal zase ztrácet výkon. Jen jsem si řekl, že to snad není už možný. Ubral jsem plyn s tím, že zajedu k nejbližšímu postu maršálů. V tom se mi ale kouslo zadní kolo, takže jsem k nim dojel efektně ve smyku, udělal parádní roznožku, abych motorku nepoložil a čekal na traťáky, až mi z téhle gymnastické pozice pomůžou. Pak už jsem jen čekal, až si pro mě přijede safetycar. Je to obrovská smůla, ale jako tým se nevzdáváme a zkusíme udělat maximum, aby se ve středu jelo!“

Večer se za námi přišel na motorku ještě podívat Bruce Anstey, ale potom jsme šli spát, protože tým čekal hodně náročný den.

4.6.2013 úterní pauza

Úterý je sice v závodním týdnu na TT volné, protože nebylo třeba kvůli počasí odložit na tento den žádný závod, nicméně první mechanik Aleš Sýkora, druhý mechanik Davy McCartney a Lukáš Kosina rozhodně žádnou pauzu nemají a snaží se vyřešit problém s motorem, který nám odešel v prvním závodu Supersportů. Řešili jsme variantu půjčit si jiný motor, případně celou motorku, ale nakonec jsme se rozhodli složit ze dvou rozbitých motorů jeden, protože závady spolu nesouvisely a byly na různých místech. S oběma motory odjeli brzy ráno ke Slick Performance do Ramsey k místímu ladiči, kde měl Aleš k dispozici dílnu a mohl tak v lepších podmínkách poskládat dva motory v jeden. Slick nám pomohl přichystat hlavu motoru, jinak odvedl celou práci Aleš sám. Davy mezitím přijel pro zbytek celé motorky, aby to mohli rovnou na místě i odbrzdit a zjistit jestli motorka funguje. Vrátili se před půlnocí s funknčí motorkou, takže teď už jsme jen doufali, že nás po třetí už nezklame.

Indi si udělal den volnější, takže jsme se prošli po Douglasu na nábřeží. Potkali jsme opět Františka Feigla nebo třeba tým s Mariou Costello. Prošli jsme až do přístavu a potom jsme poseděli na místním nádražíčku, odkud jezdí vláčky přes Castletown do Port Erin. Pak jsme se zase vrátili do depa, a netrpělivě vyčkávali, až se vrátí tým z Ramsey s dobrou zprávou, že druhý závod Supersportů není ztracený! Čekání nám zpříjemnili legendární Red Arrows, kteří opět předvedli úžasnou leteckou show.