Medaile za odvahu – Jakub Kornfeil
Hlava nehlava, Jakub Kornfeil byl prostě a jednoduše připraven a odhodlán na startu pátého podniku Mistrovství světa silničních motocyklů na toskánském okruhu v Mugellu. I přes všechny potíže, které jej tento víkend provázely, se chtěl poprat alespoň o nějaké body do celkového hodnocení.
Během prvního kola se propadl o tři pozice a prvním kolem tak projel na jedenáctém místě. Po zhruba šesti kolech se zde vytvořila dvanáctičlenná skupina bojující od osmého až do devatenáctého místa. Zpočátku se český pilot zařadil až na její konec a patřila mu 19. příčka. Ze skupiny se postupně odpojili poslední tři členové, tedy Jasper Iwema, John McPhee a Jakub Kornfeil. Oba dva Kornfeil rychle zdolal a netrvalo příliš dlouho, než se dotáhl na trio ze stáje CBC Corse. Mezitím ještě ze skupiny kvůli pádu odstoupil domácí závodník Romano Fenati. V tu chvíli měl Jakub před sebou Mattea Ferrariho, se kterým bojoval o třináctou pozici, a která by Kubovi zajistila tři světové body.
Happy end se ovšem nekonal. V posledním kole v nájezdu na cílovou rovinku v zatáčce Bucine, se Ferrari odporoučel k zemi přímo před naším závodníkem. Oba se tak ocitli mimo trať a v tu chvíli jsme na obrazovkách mohli vidět naprosto dech beroucí záběr. Tělo italského závodníka, na které směřuje motocykl Jakuba Kornfeila. Kubajz se proto okamžitě snažil upadnout skrze přední brzdu, aby zabránil škaredému střetu. To se mu naštěstí také podařilo a alespoň minimalizoval možnost zranění svého soupeře. Jakubova velká odvaha tak nebyla nijak bodově odměněna, i když by si to za tento těžký víkend určitě zasloužil. Nejdůležitější je však to, že při kolizi nedošlo ke zranění. Ihned po příjezdu z Mugella čekají Kubu další vyšetření. Musí se totiž udělat maximum pro to, aby byl za dva týdny při Velké ceně Katalánska opět fit.
Jakub Kornfeil: „Měl jsem sice dobrý start, ale hned od začátku jsem se necítil ve své kůži. Kluci nastavili tempo, kterému jsem absolutně nebyl schopný stíhat. Proto jsem se tak propadl. Jezdil jsem za nimi. Pak jsem viděl, že se to začíná trhat, tak jsem zaťal zuby a zkusil jsem se to dojet. To se mně povedlo. Dotáhl jsem se do té obrovské skupiny. Musím říct, že Honda udělala oproti poslednímu závodu velký pokrok. Všechny Hondy jsou nyní mnohem více konkurenceschopné vůči KTM. Docvakl jsem se na ty tři Ongetťáky, až mě nakonec jeden z nich dovedl k pádu. Nejhorší bylo, že jsem Ferrariho tělo viděl fakt přímo před sebou. Moje motorka mířila přímo na jeho hlavu. Proto jsem se snažil s tím okamžitě prásknout. To se celkem povedlo, takže to nakonec zasáhlo trošku jeho záda. Snad bude Matteo v pořádku. Je to velká škoda, dneska to byl fakt docela drsný závod. Měl jsem strach z toho, jak to vydržím. Nakonec jsem se dokázal i trošku prát s ostatními. Proto mě ten pád moc mrzí, i když teda nebyl zaviněný. Ale když se nedaří, tak se nedaří. Hned zítra mě bude čekat první návštěva lékařů. Snad akupunktura povede ke zlepšení. V Barceloně rozhodně už nechci závodit v takovém stavu jako dneska. Nicméně chci strašně poděkovat týmu, partnerům, fanouškům a rodině, že mě tak podpořili. DĚKUJU! 🙂 “
