Když nás opustí jeden z nás

Motorsport je strašně starý sport. Nikdo neví, kdy se s ním začalo, ale nejspíše to bylo v den, kdy bylo vyrobeno druhé auto. Něco na tom bude. Motorsport přináší celému světu ty nejkrásnější zážitky jak přímo za volantem, tak třeba v televizi divákům. Pamatuji si staré fotografie z Le Mans, kde naskakuje do kokpitu závodního vozu muž s přilbou v košili, tesilkách a ve vycházkových polobotkách. Tehdy si to přiopilí gentlemani rozdávali v šílených autech na šílených tratích. Jeden na jednoho.

Od té doby jsme ušli velký kus. Mezi dnešním motorsportem a tím před několika desítky let je velký rozdíl. Rozdíl velký asi jako v závodu na slonech a závodů Formule 1. Ale co se změnilo ? Máme volant, máme 4 kola a motor. Aerodynamika ? Možná. Bezpečnost ? Určitě ! Pamatuji si nehodu Ayrtona Senny. Tehdy to byla poslední smrtelná nehoda v F1. Přál bych si, aby to byla i poslední smrtelná nehoda vůbec.

Když jsem se dozvěděl o Bohuslavovi Ceplechovi a jeho smrtelné nehodě, tak jsem vůbec nevěděl o koho jde. Jsem velkým fanouškem aut a motorsportu, ale rallye není má silná stránka. Nicméně jsem během chvíle od přátel zjistil, jak skvělý to byl člověk. Špičkový navigátor, skvělý přítel a hlavně otec od rodiny. O to víc je celá věc horší. Mne jako nezávislého pozorovatele ale šokovala jiná věc. Tou věcí je video s pokusy o záchranu Bohuslava Ceplechy.

Přišel někdo z vás o otce či matku ? Jistě se tací najdou. Já si to nedokážu představit, že bych byl bez táty nebo mámy. Tohle píši hlavně kvůli bulvárním redakcím, protože představa, že bych na stránkách Blesku našel video s tím, jak někoho z mé rodiny zkouší záchranáři zachránit by mne asi šokovalo. Nejhorší je fakt, že dotyčný za video dostal dost zaplatit. Mne se hnusí už i to, jak pohřební služby vydělávají na smrti, natož nějaký hlupák s kamerou, který za zfilmování cizího utrpení získal nemalé peníze. To nemá bulvár jako je Blesk žádný ostych a i tímto utrpením se na svých stránkách pyšní ? Pod tohle bych se jako redaktor nepodepsal.

Myslím ovšem, že i když nás smrt tak dobrého navigátora, jakým Bohouš byl, zaskočila a otřásla s námi, můžeme se alespoň na to podívat z trošku jiné stránky. Motorsport je krásná věc. Je to drahý koníček a jen několika vyvoleným se stane živobytím. Já jakožto Grip Stig nemám svou přezdívku jen tak. Jsem závodník. Nejednou jsem se při závodech ocitl na pokraji smrti. Ten pocit, když závodíte, o kousek minete sloup, podřadíte, srovnáte vůz a musíte to zajet znovu a rychleji. Ten pocit je děsivý až krásný. To vás dělá nejrychlejšího a nejlepšího. Bohužel, Bohuslav Ceplecha už to nezažije. Ale zemřel při tom, co miloval. Zemřel, když chtěl být nejrychlejší a nejlepší ve světě rallye.

                                                                                  Jen pro tebe, Bohouši

                                                                                  Petr „Grip Stig“ Horáček

PS: Redakce GripTV zavolala zmíněnému deníku a chtěli písemné vyjádření toho jestli jim připadá vhodné takové materiály uveřejňovat, ale zatím na mail nic nedorazilo.   

Podpořte rodinu:

Odešel závodník, kamarád, ale hlavně táta od rodiny, která potřebuje pomoci. Prosíme proto, abyste zvážili vaši pomoc přímo pozůstalé rodině Bohuslava Ceplechy. Se svou životní partnerkou Věrou Bernatovou měli dvě děti, kterým náš sport vzal tátu. Vzhledem k tomu, že nechceme, aby pomoc šla přes jakéhokoliv prostředníka a byla věnována přímo rodině, uveřejňujeme zde číslo účtu přímo na paní Věru Bernatovou.

Číslo účtu: 1875358093/0800

Děkujeme každému, kdo pomůže.

GripTV se samozřejmně vyjádřila pomocí dopisu přímo redakci Blesku. Podle určitého novinářského kodexu sám Blesk přiznává je to hanba.

Petice proti podobným primitivům, jako těm, co jsou v redakci Blesku můžete podepsat zde